Bohoslužby dne 10. 2. 2019 ve Kdyni, 5. neděle po Zjevení Páně

Introit: Ž 93
Apoštolský pozdrav
Píseň: 176 Někdo mě vede za ruku

Pane Bože, jaké jsou Tvé plány? Ptáme se, když nerozumíme, když se ztrácíme, když nám není dobře, když cítíme něco za rohem. A tak prosíme, uklidni a potěš naše srdce, když to potřebujeme, a tak také můžeme mít radost i s druhými. Děkujeme Ti i za tento čas bohoslužby a prosíme, na místo, kde často uklízíme své zbytky, dej vstoupit svému Slovu, aby nás očistilo. Za to se modlíme. Amen.

1. čtení: Řm 14:17 Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.

Píseň: Sv 355 Vlak Boží

Text kázání: Mt 6:10 Staň se tvá vůle jak v nebi, tak i na zemi.

Milé sestry a milí bratří, dnes slyšíme v modlitbě Páně o prosbě o Boží vůli. V našem světě, v našem životě. Modlíme se o ni právě proto, že tuto vůli Boží poznat nemůžeme a současně proti ní stojí naše vůle lidská, která může vypadat opravdu různě a dokáže věci dobré i zlé. A tak abychom mohli upravit tu naši cestu k Bohu, podívejme se, jak ta naše lidská vůle vypadá:

Epištola = výčet toho, co slouží pokoji a společnému růstu
V prvním čtení jsme četli krátký úsek dopisu apoštola Pavla o tom, co slouží církvi, co se ve sboru ukazuje jako dobré. A i na biblické hodině jsme často hovořili o Pavlových diskusích se židy, jimž rozhodně nemůžeme upírat upřímnou víru, kterou se snažili naplňovat dodržováním Mojžíšova zákona i v jídelních předpisech. Skutečně je dokázáno, že izraelská populace nemá třeba díky košer stravě některé civilizační nemoci. Ale apoštol Pavel říká, to není to hlavní v životě víry. A říká to pak zejména tam, kde by pro Řeky, kteří uvěřili, pro bývalé pohany, byla tato pravidla něčím ještě navíc kromě evangelia o tom, že Pán Ježíš Kristus za ně zemřel.
Vůle a filosofie
Různí myslitelé se pak ptali, a začali s tím právě ti Řekové, jakou má člověk vůli, s níž může něco vykonat, nějakou práci, a s níž může vykonat i dobro pro druhé a dokonce pro obec, Řekové velmi brzo smýšleli o politice. Tak jistě přemýšlíme i my, i když to zrovna nenazýváme politikou: Jak otevřít sbor lidem ze Kdyně? A není zároveň dobrým znamením, že si lidé zvykli nosit do křesťanského sboru oblečení do sbírky pro potřebné? Nějak tuší, že jsou věci, které jako křesťané prostě umíme nebo bychom měli umět a že to k nám nějak patří. I to je takové nevyslovené znamení víry, Pána Ježíše.
Vůle a zvůle
Když tedy mluvíme o této dobré životní vůli, může se to někdy až zvrhnout právě i s dobrými a upřímnými úmysly. Zrovna při biblické hodině nad Skutky apoštolskými jsme často naráželi na situace výkladu Starého Zákona a toho, co z něj ještě platí. Měli se Řekové kromě křtu nechávat také obřezat? Mají je apoštolové učit i celý Starý Zákon? Dnes, když se mluví o zvycích různých kultur, se nad tím také můžeme zamyslet. Ale nakonec můžeme dospět k poznání, že Pán Bůh vidí do našeho srdce a ví, jaké jsou naše úmysly, a to i bez proklamovaných vnějších projevů, rituálů, znaků a podobně. Člověk, který nosí dredy a tetování, může být lepším křesťanem než já, když jsem farář a nosím jen celkem upravený vous. A snad nikoho nepohoršuji trochu delšími vlasy…
Vůle k životu
O vůli k životu mluvil německý filosof Arthur Schopenhauer a říkal, že za vším, co konáme, je nevědomá a třeba neuvědomovaná vůle k životu. Že chceme žít na tomto světě a i když si jej třeba představujeme jinak, tato vůle nás jako posunovací lokomotiva tlačí k tomu, abychom pro sebe i druhé něco vykonali.
Vůle k moci (Nietzsche)
A další nad jiné zajímavý Němec mluvil o tom, že vůle se dá využít k moci. A zde snad více než kde jinde se nad svým konáním můžeme zamyslet jako křesťané: To o co se snažím – kopíruje to Boží vůli? Nesnažím se jen prosadit svou moc jako moc nad druhými, nad svými bližními? I k takovým otázkám nás může vést tato jedna částka Otčenáše, tato jedna prosba modlitby.
… vždyť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás (1Te 5:18), končí apoštol Pavel svůj první list do Korintu poté, co uvádí složky křesťanského života:
Klademe vám na srdce, bratří, kárejte neukázněné, těšte malomyslné, ujímejte se slabých, se všemi mějte trpělivost. Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem. Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. Plamen Ducha nezhášejte, prorockými dary nepohrdejte. Všecko zkoumejte, dobrého se držte, zlého se chraňte v každé podobě. Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. (1Te 5:14-23) Tak co nám tu apoštol doporučuje: Klademe vám na srdce, bratří, kárejte neukázněné. Církevní kázeň, brrr, takové zastaralé slovo. Ale to může být naprosto milé doporučení a dobrá rada, když se člověk chová jako slon v porcelánu. Přitom je zde ale pak možnost ty hrníčky znovu slepit a už příště dávat pozor.
Těšte malomyslné, ujímejte se slabých, se všemi mějte trpělivost. Víme-li, že někdo nosí hlavu v dlaních, můžeme prosit Ducha Svatého o dobré slovo, jímž bychom potěšili.
Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem. Když nám tu spadne strom na zahrádku, nepůjdeme sousedovi vypálit barák, i když nás to třeba mrzí.
Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Byl to ten apoštol Pavel ale sluníčkář, můžeme si říct. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. No to už se úplně zbláznil. Já se přiznám, že když slyším Jobovo Slovo: Hospodin dal, Hospodin vzal, jméno Hospodinovo budiž požehnáno – a dokonce že při tom všem, co se dělo, se Job ani slovem proti Hospodinu neprohřešil, že to nedokážu. Ne že bych klel na každém rohu, ale občas máme chuť někoho poslat hodně daleko. Job byl velmi trpělivý. I když ve svém příběhu života ne vždy rozuměl Boží vůli.
Plamen Ducha nezhášejte, prorockými dary nepohrdejte. To by se zdálo, že se v našich sborech už skoro neděje, ale jen na první pohled. Jistě jsou mezi námi lidé, kteří mají dar modlitby, dar moudrosti a moudrého slova, praktické pomoci a dobré rady a s tím souvisí i prosba další: Všecko zkoumejte, dobrého se držte, zlého se chraňte v každé podobě. Dar moudrého slova a promluvení můžeme sami také hledat a ptát se na Boží vůli, jestli to, co se nám v životě nabízí, je dobré. Podobně tu Boží vůli chápali i bratři z církve československé, když do svého vyznání víry napsali: Věříme v život dokonalý, Dobra, Pravdy a Krásy. – Takto pochopili tu Boží vůli a Boží panování. Dobro, pravda a krása jsou mezi námi Boží vůlí a v našem životě se ta Boží vůle projeví tehdy, když my toto Dobro, Pravdu a Krásu nebudeme kazit.
A když jsme se tedy pokusili tu Boží vůli v nebi i na zemi prozkoumat, apoštol končí zaslíbením: Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.
Modleme se:
Otče náš nebeský, k Tobě se modlíme a Tobě děkujeme za ty jednotlivé modlitby: posvěť se jméno Tvé, přijď Tvoje Království, buď vůle tvá. A my procházíme zkouškami a říkáme si: Fakt? Fakt. Tobě děkujeme, že nám vždycky dáváš světlo a nový den i do mlhy a závějí. Děkujeme za to evangelium, že vždycky má smysl začít znovu. Však to dělal Pán Ježíš: Učedníkům vysvětloval stále znovu. A my Ti děkujeme, Otče, že to dnes smíme číst v Písmu. Dej nám prosíme čisté srdce a přímého Ducha i pro komunikaci mezi sebou. I ven z kostela. I pro smíření mezi lidmi.
Tobě, Otče, děkujeme skrze Tvého Syna za dar modlitby. A prosíme, nauč nás najít si ten pravý čas. Amen.

Ohlášky: V pondělí bude Otevřený kostel s kavárničkou. Ve čtvrtek Kroky rozezpívané.

Závěrečná píseň: 198 Pod ochranou Nejvyššího