1. neděle po Trojici

Introit + apoštolský pozdrav

Píseň: 176 Někdo mě vede za ruku

Modlitba: Hospodine, Tobě děkujeme za společenství, za páteční Noc kostelů, za Tvé provázení v uplynulém týdnu. Buď s námi, když budeme poznávat a hledat Tvou vůli v Písmu. Víme, že před Tebou se nikdo z nás nemůže učinit spravedlivým. A tak prosíme o Tvou milost, kterou nám zjevil Pán Ježíš v Duchu Svatém, sám poslán od Boha Otce. Amen.

Čtení: 1Kor 15:50-53 Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném. Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.

Píseň: Sv 120 Jednou budem dál

Základ kázání: Lk 17:30-36 Právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka. Kdo bude v onen den na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a stejně tak kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. Vzpomeňte na Lotovu ženu! Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán. Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána.“ Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán.

Sestry a bratří,
byli jste někdy sami v zavřeném kostele a ještě třeba večer? Nemluvím teď o Noci kostelů, ale já jsem to třeba zažil jednou ve Zlíně na mládeži, začínali jsme v šest večer, a jeden kamarád měl připravený program, kdy jsme se vydali do ztemnělého kostela – a zde jsme na takové „prohlídkové trase“ nalezli Bibli, kalich, křestní konvičku a tak dále.

O dalším takovém kostelním tajemství mluví Tomáš Halík: Během pandemie byly zavřené kostely. I o Velikonocích. A některé lidi to donutilo přemýšlet: Co se vlastně v těch kostelech děje, když nejsou zavřené?

A nás možná podobné otázky napadají i v životě, i v souvislosti s biblickými příběhy. A tu je třeba říci, že Bible celkem přesně popisuje, co se má stát, jen nás Pán Ježíš upozorňuje, abychom se nesnažili vypočítat kdy. Sám říká: „O onom dni neví nikdo, ani Syn, jedině Otec, kterýž jest v nebesích.“

A podívejme se na ono tajemné téma vytržení: Možná o něm slyšíte někteří poprvé - a jedná se vlastně o spásu skrze Pána Ježíše. O víru, že když Pán Bůh povede soud nad tímto světem, jak bude vypadat osud věřících. A zde právě se objevuje slovo vytržení, totiž jakési oddělení, někdy se to zobrazuje jako takový nebeský výtah, kterým už do nebe přijeli, pokud se z Bible ví, Henoch a Elijáš. (Pán Ježíš nebyl na nebe vzat, ale vstoupil na nebesa.)

Už ani nevím, od koho jsem získal knihu slovenského kazatele Sergeje Miháľa Vytržení. A způsobila v některých církevních kruzích – podle recenzí dokonce poprask. Jak se to tedy má s těmi pojmy týkajícími se naší spásy a života, Božího panování nad dějinami?

Snad od počátku církve si lidé kladli otázku, do jaké míry je možné v Bibli najít Boží pokyny, proroctví a ujištění pro tu kterou konkrétní dobu a nejlépe ujištění do budoucna.
1Kor 15:51-53 – proměna Boží! My živí … budeme proměněni, píše apoštol Pavel.
1Te 4:16-17 – vytržení těch, kteří zažijí příchod Pána Ježíše. My živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. - Jedná se tedy o vytržení církve, tedy spásu věřících, kdy vejde do nebe plnost křesťanů. Dokonce Pán Ježíš o nich říká, že budou soudit dvanáct pokolení Izraele.

V církevních dějinách zájem o konec světa ožíval stále znova a v určitých obdobích (nebo na určitých místech) byl mnohem intenzivnější než jindy a jinde. Jedna taková velká vlna nastala kolem roku 1000, což je celkem logické. Další velká vlna zasáhla Evropu v 14. století; byla vyprovokována mimo jiné papežským schismatem, které uvrhlo mnoho křesťanů do nejistoty; najednou byli tři papežové a lidé nevěděli, který z nich tedy řídí církev zde na zemi. Další vlna přišla v našich zemích v dobách husitství. Tábor byl projektován prý jako nebeský Jeruzalém. Když lidé cítili nebezpečí, shromáždili se na blízkém kopci a očekávají podobné vytržení, jednoduše řečeno, že si pro ně přijde Pán Ježíš se svými anděly. Pak se podobně dělo za třicetileté války. Bratří z Jednoty velice rádi kázali na Zjevení Janovo. A hledali zde naději. Komenský psal svou Všenápravu věcí lidských a celé své dílo proto, aby shromáždil všechno vědění lidstva, protože měl naději. Pak za Francouzské revoluce koncem 18. století si také jistě lidé říkali, co je to za dobu, že už snad musí být konec. Konec světa měl nastat také v roce 1844, 1867, 1914, 1917, 1925, 1977 a naposledy v roce 2000. Téměř vždy se zbožní lidé snažili určité historické události přiradit údajům z knihy Zjevení a mnohým bylo „přece naprosto jasné, že…“ (a přiřazovali zde konkrétní postavy z knihy Zjevení. Třeba když se ve Zjevení píše o tom, že služebníci té zlé šelmy, tedy služebnice Satanovy, budou mít znamení na čele a na rukou, tu si za války lidé zpřítomnili esesáky s lebkou na přilbě a hákovým křížem na rukávu, aby je vystřídali jiní příslušníci s hvězdou na čele a nápisem RG, potažmo LM.)

Takže brzy zjistíme, že dělat z Bible kalendář úplně nejde. Pán Ježíš nám říká, co se stane, ale neříká kdy, ba naopak nás varuje před falešnými proroky. A apoštol Pavel potom napíše, ať proroctví v církvi zaznívají, dokonce v jedné bohoslužbě mohou promluvit dva až tři proroci a dávat si přednost, ale ostatní shromáždění to má zkoumat! Takže velký úkol tu máme všichni jako křesťané. Máme se poučit, co má nastat, ale nemáme zjišťovat kdy.

A teď co pro nás znamená to vytržení:

Podívejme se na dnešní text: Mluví o dni, kdy se zjeví Syn člověka. Kdo bude v onen den na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a stejně tak kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. To je verš, který mluví proti našemu plánování, proti naší snaze se zajistit, mít všechno v pořádku a zařízené. Připomeňme si podobenství o boháči a stodolách: Boháč si řekl: teď jsem zajištěn, mám zásoby obilí a dalších věcí na mnoho let. A Bůh mu řekl: Blázne! – Co nám dále říká náš text z evangelia: Vzpomeňte na Lotovu ženu! pokračuje Pán Ježíš. Žena Abrahamova synovce Lota, když prchali z prokleté Sodomy, se ještě naposled ohlédla, bylo jí líto, že opouští velké bohatství, a biblický příběh nám říká, že se z ní stal kamenný nebo solný sloup. To nám může připadat jako báje, ale chce nám říci, že ke svému majetku nebo těmto zdánlivým jistotám můžeme zůstat nakonec jakoby přikováni. Některý z karikaturistů nakreslil vtip o tom, jak před nebeskou branou stojí pěkně oblečený muž se dvěma plnými kufry – a svatý Petr mu říká: Je zakázáno si brát cokoli s sebou. Tak to se týká i toho vytržení věřících, ať už bude vypadat jakkoli. Někdo bude na poli, někdo bude něco opravovat na střeše – a přece bude přijat tak, jak je. Nemá smysl si dělat zásoby na mnoho let. Izraelci si chtěli uskladnit manu, která jim na cestě z Egypta padala z nebe – a vzpomínáte si, jak to dopadlo? Doma ve spíži se jim do tohoto medového chleba pustili červi.

Písmo tedy říká: Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán. Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána. Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán.

Je jasné, že biblické příběhy se vykládají různě a mají pro lidi v církvi různý význam a různou důležitost. Možná ale některá místa opomíjená nás mohou dovést k opětovnému přemýšlení o víře a o tom, co nám Bible přináší.

A my tedy máme tyto úkoly: Nestrachovat se Božího příchodu; vyprávět o Pánu Ježíši, aby další a další lidé získali naději; nestavět si poklady na zemi; a především nedělat z Bible matematiku.

Modlitba: Pane Ježíši, tys řekl, že nemůže zůstat skryto město ležící na hoře a zároveň že tajemství Boží je zjeveno maličkým. Dávej nám, prosíme, moudrost, abychom věděli, jak žít na každý den. O to pokorně prosíme. Amen.

Píseň: Sv 278 Přijď již, Duch Stvořiteli

Ohlášky

Přímluvy

Prosíme tě, vyslyš nás

M O D L I T B A P Á N Ě

Slovo poslání

Požehnání: Zvěstuji vám požehnání: …

Závěrečná píseň: 443 Přijď, Králi věčný náš