Kázání neděle Septuagesimae – o víře

Vstupní Slovo

Píseň: 393 Od věků Bůh

Modlitba s vyznáním vin a prosbou o odpuštění

Píseň: 252 Čeká mne den

Čtení: Gn 15:6-7 Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost. A řekl mu: „Já jsem Hospodin, já jsem tě vyvedl z Kaldejského Uru, abych ti dal do vlastnictví tuto zemi.“

Píseň: 192 Chvalte Nejmocnějšího

Čtení: Neh 9:4-7 Na výstupek pro levity se postavili Jéšua a Baní, Kadmíel, Šebanjáš, Buní, Šerebjáš, Baní, Kenaní a velmi hlasitě úpěli k Hospodinu, svému Bohu. 5Pak vyzvali levité Jéšua a Kadmíel, Baní, Chašabnejáš, Šerebjáš, Hódijáš, Šebanjáš a Petachjáš lid: „Povstaňte, dobrořečte Hospodinu, svému Bohu, po všechny věky. Ať dobrořečí tvému slavnému jménu, vyvýšenému nad každé dobrořečení a chválu. Ty, Hospodine, jsi ten jediný, ty jsi učinil nebe, nebesa nebes a všechen jejich zástup, zemi i vše, co je na ní, moře i vše, co je v nich. Sám to všechno zachováváš při životě a nebeské zástupy se ti klanějí. Ty, Hospodine, jsi Bůh; ty jsi vyvolil Abrama a vyvedls jej z Ur-kasdímu a dals mu jméno Abraham.

Píseň: 4 Jen ty, Pane můj

Kázání: Žd 11:1 KrP Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.

Píseň: 301 Vše, co má dýchání (kánon)

Kázání: Co je to víra? Když si farář chce připravit kázání o víře, je to, zdá se, základní otázka, o čem jiném by také kázal? Je to základní, úhelný kámen. Četli jsme to apoštolské slovo z listu Židům a víme, že nemůžeme přímo dokázat Pána Boha viditelným způsobem. Tak ale pěkně popořádku, od Starého Zákona. Zde je samotné slovo víra, věřit poměrně řídké. V hebrejštině je to slovesný kořen a-m-n, stát se, být pravdivý, jak se s tím setkáváme ve slově amen. To se někdy překládá: Tak se staň - tak ukončují své modlitby někteří věřící lidé.

A v tom listě Židům uvádí jeho pisatel právě ty starozákonní příklady víry, od toho má také list svůj název.

Proč se vírou jako tématem zvlášť zabýváme v kostele? Tuto otázku jsem si také položil, když přitom zde říkáme či zpíváme vyznání víry. Ale možná právě proto. Pán Ježíš také, řekněme, kázal věřícím lidem, aby je přivedl k obrácení a aby jim řekl něco nového.

K čemu má tedy spět kázání o víře? Každý by mohl očekávat a také očekává na své cestě (víry) něco jiného. Spoléhání se na Hospodina. Úkaz rozdílu víry a nevíry. Poznání Hospodina. Osobně se odevzdat Hospodinu. Poznat vysvobození v příběhu Ježíše Krista. To souvisí i se zvěstí křtu. Věřit znamená také poznat a vidět, proto máme i viditelná znamení. Víra souvisí také se slovem pravda. To jsme už řekli u slova Amen. Třeba profesor Pokorný, novozákonník, když mluvil o víře, měl za sebou zkušenost studia teologie v 50. letech. A tehdy prý se spolužáky na fakultě odhadoval, že křesťanů zbyde jen několik desítek tisíc. A tak uvažovali, jak to zachránit. A začali od Bible a Nového Zákona. Naše tázání tedy může být takovéto: Můžeme objevovat víru? Můžeme, a také ji opatrovat před nebezpečími světa. To jsme četli na biblické hodině, kdy poslední epištoly jsou psány pro obranu víry, pro potěšení věřících a jako posila, ne-li dokonce zbraň proti těm, kteří víru znevažují nebo působí jako falešní kazatelé a misionáři. Ježíšovi učedníci čekali Království Boží na Zemi. Přitom se ale mnohému museli učit.

Máme k tomu také mnoho biblických příkladů, shrnuje je třeba citovaný list Židům právě slovem věřit u mnohých svědků víry. Pisatel vezme Starý Zákon a ukazuje jeho svědky víry, důvěry v Pána Boha: Ábel, Henoch, Noe, Abraham, Sára, Izák, Jákob, Josef, Mojžíš a jeho rodiče, lid Izraele, Rachab, Gedeon, Barák, Samson, Jefte, David, Samuel a různí další proroci a mučedníci. I v dnešním druhém čtení jsme měli vyjmenováno mnoho služebníků z řad levitů, kteří se modlili k Bohu. Ta vlastní jména v Bibli mají to svůj význam, Pán Bůh také zaznamenává a pamatuje si každého z nás jednotlivě; je to dobrá zvěst a posila biblických jmen, našimi slovy řečeno: nejsme jen čísla do sborového dotazníku.

Když jsme mluvili o tom Království Božím, lidé napřed museli něco (pod Božím vedením) vybudovat, máme třeba vyznání víry jako dílo první církve, která se scházela právě kolem svědectví o životě Ježíše Krista a postupně i svědků, kteří ještě pamatovali Pána Ježíše a apoštoly. A začíná vznikat Nový Zákon a jeho svědectví. To nelze popsat bez víry. Jinak bychom měli jen krátkou zprávu o jednom neúspěšném židovském učiteli. Nebo lze číst i historické práce o biblické době, kdy se dozvíme dost zajímavých podrobností, které nám z Bible přímo nevyvstanou. Ovšem bez víry je to jen pozoruhodná encyklopedie.
Na biblické hodině jsme se zabývali posledními knihami Nového Zákona, které jsou většinou krátké, obsažné, shrnují vyznání víry a přinášejí povzbuzení. Postupně ti apoštolští svědkové počítají do budoucna s otázkami víry, s obranou víry. Četli jsme to na biblické hodině. Právě kvůli ohrožení víry bylo třeba říci, co je víra, kdo je Pán Ježíš a na čem záleží. Zkusme si představit, že si každý den ráno připomeneme nějaký verš takto důležitý a půjdeme s ním do nového dne tak, abychom svou víru chránili. To by však bylo málo. Připomeňme si podobenství o hřivnách, kde jeden ze služebníků ze strachu tu hřivnu raději zakopal, aby ji ochránil. Stejně tak je tomu s dnešním Slovem z Bible - vyžaduje, aby se v něm pokračovalo. Odnesme si to vědomí, že patříme do toho význameného zástupu svědků, víru můžeme nést s sebou. Včera jsem slyšel rozhlasový pořad, kde vystupoval vědec jménem Krsyštof- Chrostoforos znamená "nosič Krista". To je dobré znamení, abychom činili další lidi svědky Božími. Je to jako tvůrčí soutěž: Co bychom napsali na pozvánku? – Tak se staň. – Modleme se.

Modlitba: Pane Bože, prosíme tě, posiluj nám víru, kterou jsme získali, s kterou přicházíme k tobě. Prosíme tě, dej nám víru, kterou můžeme nést s sebou, kterou nenecháváme doma. Na tebe spoléháme a také tově věříme, tobě se odevzdáváme, abychom viděli věci, za které tobě můžeme vzdívat chválu. Za to tobě děkujeme a pod ochranu tvou se dáváme. Amen.

Vyznání víry: píseň 339

Svátost svaté večeře Páně

Přímluvy + modlitba Páně

Slovo na cestu:

Požehnání + Jděte, jste posláni.

Píseň: 147 Každý den Pán mi sílu dává