Svátek Tří králů

Píseň: Sv 339 Hvězda

1. čtení: Moudrost 10:15-17 Moudrost vyrvala svatý lid a jeho potomstvo bez úhony z moci pronároda utiskovatelů. Vešla do duše Hospodinova služebníka Mojžíše a proti obávaným králům se postavila zázraky a znameními. Dala zbožným odplatu za jejich námahu, vedla je podivuhodnou cestou, za dne jim byla stínem a za noci hvězdnou září.

Píseň: Sv 320 Syn Boží se nám narodil

Text kázání: Mt 2:1-12 Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“ Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: „Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“ Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.

Kázání: Už když jsem měl tohle kázání napsané, zaznamenal jsem jednu debatu o svátcích, alkoholu a střídmosti a pak vůbec o radostech života víry – a jeden názor se mi moc líbil:
Evangelium je přece "radostná zvěst"! To, že o téhle radostné zvěsti mluví většina křesťanů tónem jako by se jednalo o kapénkovou infekci, daně nebo vynášení popelnic, je podle mě dost velká chyba.
A tak o čem to bude dneska: Dneska to bude tak trochu špionážní povídka. Herodes má totiž strach. Má takový strach, že když se dozví o kouzelnících z východu, neváhá je pozvat k sobě a použít je pro vlastní výzvědné služby. A vymyslí i konspiraci: Chce se prý právě narozenému králi jít poklonit. Ve skutečnosti o Pánu Ježíši uslyšel jako o Králi (s velkým K) a protože tehdy neměli velká písmena, bojí se toho, že až Ježíš vyroste, bude si činit nároky na trůn a bude chtít být králem (s malým k). Tedy vládcem země. A pak u této události možná známe i takové obecné úsloví „vraždění neviňátek“. Ale jak to začalo: Mudrci od východu přišli podle znamení hvězdy. Tedy museli podle té hvězdy jít celou cestu. A čteme, že se hvězda zastavila nad místem, kde bylo to dítě. To tedy znamená: Pokud šli až do Betléma podle znamení hvězdy, museli přijít v noci! No chudák Marie. S těmi cestami, které měla za sebou, v noci ještě přijímat nezvané migranty, kteří mluví kdovíjakým jazykem, i když pokud přišli z Babylona, aspoň nějaký příbuzný jazyk té doby mohli umět. Ale nevíme.
Takže přicházejí tři mudrci od východu podle znamení hvězdy. Takových znamení, znaků a náznaků máme mnoho. Třeba boží muka někde v krajině, betlém a jesličky na farní zahradě u bratří katolíků, ba i ty koledy hrající v Kauflandu… jenom ta znamení musíme umět číst.
A když se nám zrovna nezjeví anděl, vezměme Bibli: Máme dva vánoční příběhy, podle Matouše a Lukáše a pak takové vyznání víry, co vlastně Pán Ježíš znamená, a to píše Jan. A jsou tací kazatelé, kteří o Vánocích ty zprávy srovnávali. Ale taková badatelská práce je podle mě spíše na dlouhé zimní večery, kdy tu Bibli máme před sebou, ideálně třeba s čajem typu pomeranč se skořicí. A přitom nikdo z postav našeho příběhu, ani pastýři ani svatá rodina, se žádným svařákem zahřát nemohli. A mudrci z východu s sebou žádnou termosku výběrového zeleného čaje také neměli. Ani nevíme, jaký měli dopravní prostředek, ale měli dary. Zlato, kadidlo a myrhu. Tradice říká, že je to dar pro krále do jeho pokladu, pro kněze do chrámu a pro proroka na pomazání buď dalšího proroka nebo nastupujícího krále. Prorok Boží, Král a kněz, zpívá se o Pánu Ježíši v jedné písni. A to znamení (zase jsme u znamení) se zde naplňuje. Pak se také spekuluje o tom, že když pak museli Josef s Marií prchat před Herodovým pronásledováním, že ty dary snad nějak vydražili, aby měli aspoň něco v peněžence. Ale to také nevíme.
Máme zde znamení. Některé výklady a kázání hovoří o astrologii, čtení z hvězd, mně spíše přijde důležité, že se po celé Vánoce setkáváme v textech s různými poutěmi. A já jsem dlouho přemýšlel, k čemu přirovnat takové putování, které pro ty „tři krále“ mělo smysl. Byli jste někdy na vánočních trzích v Drážďanech, ve Vídni, na Oktoberfestu v Mnichově nebo na nějakém zahraničním koncertě? Nebo dokonce přímo na pouti? Vždycky to těm turistům a fanouškům a poutníkům stojí za to, i když si nepivaři, šetřílci a vyznavači jiného hudebního stylu a lidé nenáboženští říkají, co je to za šílence. Někteří je za to ale spíše obdivují. A přesto to pro tyto lidi má smysl stejně tak, jako pro ty tři mágy (v řečtině jsou mudrci označeni slovem mágoi) z východu.
Jaký smysl tedy mají znamení – a jak se dnes ukazují? Někdy nám mohou zaznívat protiargumenty, že viděná nebo tušená znamení, Slova na cestu, vůbec veršíčky z Bible, přání požehnání, že to je všecko taková pěkná náboženská vůně, ale ta že se rychle ztratí. Jsme v této noci ztraceni? Jeden kněz vysvětlil biblické Slovo tak, že když se v tomto Slově vyučíme, promlouvá k anonymním alkoholikům a spoustě dalších lidí. A jak má to Písmo fungovat? Svatý Jeroným řekl: "Kdyby se Kristus tisíckrát narodil v Betlémě, nenarodí-li se v tvém srdci, jsi stejně ztracen." To je negativní výpověď, stejně negativně smýšlel i ten král Herodes, protože cítil ohrožení svého trůnu. A když si na cestách i my řekneme: Teď jsem se v tom úplně ztratil – vyznejme to Pánu Bohu a už je jen krůček k tomu, abychom byli nalezeni. Pokud zrovna neposloucháme nějakého Krysaře, který nás s flétničkou dovede do propasti. A na tu osvětlenou cestu za Pánem Ježíšem se můžeme vydat třeba tam, kdy hledáme světlo – a ten už jednou citovaný kněz dále řekl, že když něco dělám, u toho nemusím říkat Zdrávas Maria – a je to modlitba! Jen když si to evangelium a to světlo vložím pozitivně a něco dělám k té laskavější a lepší cestě tímto světem. To vůbec není jen záležitost sváteční. Někteří z vás jste si brali misijní kalendáře Dobrá setba – je na každý den.
A tak hledejme světlo, které nám umožní přinést dary jeden pro druhého, i když se někdy potkáme v pěkném chlívě. Ale navzdory tomu, co si o tom mohou myslet různí Herodové, důležité je, co nás spojuje. My se můžeme potkat klidně ve chlévě, tu a tam se objeví i nějaký ten vůl a osel, ale důležitá je ta radost, kterou měli ti pohané, když našli znamení vedoucí k Pánu Ježíši. Nenechme si tuto radost ničím a nikým vzít. Do nového roku celého, kde můžeme hledat různé hvězdy a svítilny, které nás dovedou dál. Amen.

Píseň: 289 Bohu chvála buď i čest
Závěrečná píseň: Sv 345 Píseň rodiny Boží