O mléku s medem a odpadlém králi (Bohoslužby dne 1. 12., 1. neděle adventní)

Introit
Apoštolský pozdrav
Píseň: 99 Aj, Pán kraluje

Modlitba
1. čtení: Da 3:31-33 Král Nebúkadnesar všem lidem různých národností a jazyků, kteří bydlí na celé zemi: „Rozhojněn buď váš pokoj! Zalíbilo se mi sdělit vám, jaká znamení a jaké divy učinil na mně Bůh nejvyšší. Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vladařská moc po všechna pokolení.

Píseň: 267 Rosu dejte, ó nebesa
2. čtení: Zj 14:1-3 A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce. A slyšel jsem hlas z nebe jako hukot množství vod a jako zvuk mocného hřmění; a znělo to, jako když hudebníci rozezvučí své nástroje. Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před starci. Nikdo nebyl schopen naučit se té písni než těch sto čtyřicet čtyři tisíce z obyvatel země, kteří byli vykoupeni.

Píseň: 276 Slávy Pán přichází opět
Text kázání: Iz 7:10-15 Hospodin promluvil znovu k Achazovi: „Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, buď dole z hlubin nebo nahoře z výšin. Achaz odpověděl: „Nechci žádat a nebudu pokoušet Hospodina.“ I řekl Izajáš: „Slyšte, dome Davidův! Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha? Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.

Kázání: Sestry a bratří, občas se dívám, co se káže na ten který biblický text, co řekl nebo napsal ten který kolega farář i v jiném církevním společenství, někdy je to zajímavá inspirace, někdy objevím nějaké zamyšlení a někdy se také dobře pobavím. Jedno takové pobavení u mě nastalo, když jsem našel nadpis „Povolená témata kázání v křesťanských rezervacích“. Křesťan je sice ohrožený druh, ale protože mi není známa žádná křesťanská rezervace, četl jsem dál. Článek byl samozřejmě kritický a říkalo se v něm, jak údajně ta různá církevní společenství tu povolují a tu zase cenzurují, o čem se smí kázat.
Protože sám jsem se ještě s takovou cenzurou nebo zákazem nesetkal, četl jsem dál. Vlastně jsem se dozvěděl, že prý se církve vzdalují od toho, aby ukazovaly na nebezpečí, které je předpovězeno a které má přijít na svět. – Protože už nějakou dobu se snažím porozumět poselství knihy Zjevení právě pro naši dobu, zdá se mi, že nebezpečí stejně tak jako Boží milost je širší téma, než jaké se dá vložit i do jednoho kázání, i do jednoho článku ostražitého křesťana.
A tak jsem si znovu přečetl ten dnešní starozákonní text a stále se mi zdá, že také byl Izaiáš v situaci, kdy lidé něco očekávali. Také byl v situaci, kdy měli lidé různé názory na místní poměry, i když tehdy si o tom nemohli přečíst v novinách. A právě proto je to biblické slovo stále živé a pro nás má smysl si přečíst i starozákonní texty.
A tak když slyšíme starozákonní proroctví, mohou být dvojího druhu. V těch obvyklejších se setkáme s odkazy do Nového Zákona, některá ta proroctví cituje také Pán Ježíš nebo třeba apoštol Pavel. – A pak jsou jiná proroctví, která zůstávají jen ve Starém Zákoně, platila nebo platí pro lid Izrael a i z nich si můžeme brát ponaučení. Zde se zdá, že je řeč o Pánu Ježíši a my si řekneme, v jaké situaci.
Co to promluvení Hospodinovo znamená? Slyšte, dome Davidův, říká – země Izraele byla rozdělena (a zde si to ukážeme na mapě) na Severní Izrael a Judsko na jihu. Izaiáš působí na jihu a zde Achaz, jeden z judských králů, seděl na davidovském trůně a ohrožují jej nepřátelé. Achaz sám byl velmi špatný politik, velmi váhavý, Svatá země byla rozdělena, ale on namísto Severního Izraele se raději spojil s pohanskou Asýrií, která napřed celý Izrael ohrožovala. Jižní území se namísto sjednocení celého Izraele stalo jakýmsi asyrským protektorátem a Izaiáš to kritizuje, protože král nespoléhal na Hospodina, ale na svá vlastní politická řešení. Za jeho kralování se v zemi rozpoutala občanská válka. 1Kr 16 nám potom říká, že činil pohanské praktiky. A byl ochotný se spojit s kýmkoli. Pohanskému králi asyrskému napsal v žádosti o pomoc: Služebník tvůj a syn tvůj jsem, přitáhni a vysvoboď mne z ruky krále syrského a z ruky krále izraelského, kteříž povstali proti mně. (2Kr 16:7) Zkrátka, nepřítel mého nepřítele je můj přítel. A když se někdo nazýval něčím synem, ano přijímal jeho ochranu, ale i kulturu, zvyky a náboženství. Třeba to tak Achaz úplně nemyslel, ale právě proto Izaiáš prorokuje. A co vyřizuje?
Slyšte, dome Davidův – říká Achazovi a mluví o Mesiáši a jeho moudrosti. Objevuje se zde znamení. Ten moudrý mesiáš bude mít k dispozici med a mléko, to byly pro všechny národy božské pokrmy a ve Starém Zákoně symboly moudrosti. A Izaiáš to vysvětluje králi, který sám nevěřil v Hospodina, ale byl spíše pověrčivý a spoléhal sám na sebe. Nevěřil ani Izaiášovi jako prorokovi. A tak do této situace mluví Izaiáš o moudrém mesiáši, který má přijít namísto silných Asyřanů do toho rozděleného a asi i zkorumpovaného jižního království.
Ale nedopadlo to vše trochu jinak? Nespletl se ten prorok? Když se podíváme do Nového Zákona, mohli bychom se dokonce s některými pozdějšími kritiky Pána Ježíše, a že jich měl při svém kázání kolem sebe dost, ptát: Naplnilo se to proroctví? Nebo dokonce: A není to proroctví falešné? – Není, protože pro každou i nemoudrou vládu nebo těžkou situaci lidu platí, že i taková proroctví jsou pro lidi dnes. Doložil bych to tím, že různá proroctví včetně Zjevení četla třeba jednota bratrská a ten prorok nějak mluvil z jejich bible do jejich situace. A tak i do situace naší. Ne že by se po každých zprávách mělo vysílat proroctví, ale je to přece dost velké povzbuzení, když v tom rozvráceném království se najde někdo, kdo říká: Jednou přijde někdo lepší. A že to trvalo takovou dobu? Jednota bratrská přežila více než čtyři sta let. Když si vzpomenete na seriál nebo knihu F. L. Věk, ten starý evangelík Žalman měl jen svou Bibli, syna Václava mu odvedli do války s Turkem a on měl jenom to svoje sepětí s Biblí svých předků, v které si mohl číst. Někdy na to nenacházíme čas. Ale je na nás, jestli se pro svou sílu začneme poohlížet po nějakých Asyřanech nebo čekáme na Mesiáše s tím, co máme.
A co my s tím dneska a proč je to pro advent? Ve všech těch dnešních proroctvích se mluví o vykoupení, o tom, že přijde nějaký nový řád, Boží mír; zároveň Jan, Daniel i Izaiáš něco očekávali, očekávali změnu za svého času, a spoléhali tak na Hospodina. Čekali. I pro toto čekání je advent postním obdobím. A pro nás to znamená ptát se na Boží vůli každý den a ve všem kolem nás. A třeba nejenom před svátky. A abychom se také těšili na něco dobrého, tak když budeme brát do rukou mléko nebo med (a péci cukroví!), můžeme si ze dneška zapamatovat, že jsou to také symboly moudrosti, předpovězené už ve Starém Zákoně.

Modlitba: Pane Bože,ty různé plody jsou někdy sladké, jindy hořké a my Tě prosíme, i když čas adventu a očekávání má být časem postním, abychom ty chutě dokázali rozlišovat a využili ten čas i ke svědectví těm, kteří o Tobě už dlouho neslyšeli nebo ještě vůbec neslyšeli. Dej nám moudrost jako Izaiášovi a dej nám se neohlížet od Tebe, jako to dělal král Achaz. Pokorně Tě prosíme, amen.

Píseň: Sv 284 Radujte se, bratři (na nápěv Jozue, ten porazil Jericho)

Přímluvy
Modlitba Páně

Slovo na cestu: Ž 121:1-2 Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi.
Požehnání

Závěrečná píseň: 411 Ó město Boží, ty jsi štít