Bohoslužby dne 19. 1., druhá neděle po Zjevení

Píseň: 561 Ó Bože Otče, uč mne sám sl. 1-4

1. čtení: Jr 24:5-7 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jako na tyto dobré fíky se dívám na judské přesídlence, které jsem pro jejich dobro poslal z tohoto místa do země Kaldejců. Obracím k nim svůj zrak v dobrém, přivedu je zpět do této země. Znovu je vybuduji a už je nezbořím, zasadím je a nevykořením. Dám jim srdce, aby mě poznali, že já jsem Hospodin. Budou mým lidem a já jim budu Bohem, neboť se ke mně navrátí celým srdcem.“

Píseň: 508 Já ztracený a chudý

2. čtení: Joel 1:10-12. Pole je popleněno, truchlí role; je popleněno obilí, vyschl mošt, došel čerstvý olej. Oráči se hanbí, vinaři kvílejí pro pšenici a ječmen; sklizeň na poli přišla nazmar. Vinná réva uschla, zvadl fíkovník, granátový strom i datlovník a jabloň, všechno polní stromoví je suché. Lidským synům vyschl zdroj veselí.

Píseň: Aj keby nekvitol fík

Text kázání: Abk 3:17-19. I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása. Panovník Hospodin je moje síla. Učinil mé nohy hbité jako nohy laně, po posvátných návrších mi dává šlapat. Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů.

Kázání: I když jsme nezapomněli zalévat, zjistili jsme, že nic neplodí. Co to znamená?
Nejprve se podívejme, kde se nacházíme. Myslím tím v Bibli a v historii Božího lidu. Prorok Abakuk píše do babylonského zajetí. A píše o dost jinak než i ostatní proroci. Píše útěšné proroctví a v té naší kapitole píše modlitbu. My jsme vlastně četli její závěr s fíkovníkem. A asi mělo více národů podobnou historickou zkušenost, protože o fíkovníku se píše i v Koránu. Přímo súra (kapitola) 95 se jmenuje Fíkovník a hovoří i o svaté hoře Sionu. Jak se tu najednou fíkovník vzal, a dokonce u různých náboženství? Sám je zajímavým symbolem, zajímavou rostlinou: Roste na ní ovoce. Mimo jiné zdroj cukrů. A zdroj energie. Encyklopedie říká, že fíky nejsou plody, ale zdužnatělé květy. Větve a hrozny fíkovníku se daly svázat, naložit třeba na velblouda nebo osla a fíky pak byly takovými energetickými tyčinkami pro cestující karavany pastevců. Tak proto obraz fíků a vinné révy.

V našem textu prorok na konci modlitby říká, píše zajímavé Slovo: I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása. Panovník Hospodin je moje síla. – A toto Slovo mi přišlo na mysl po minulé bohoslužbě na kafi. Prorok jako by zastupoval jedno veliké PROČ. Nebo spíše JAK. To podle toho, jak se ptáme. Díváme se dozadu a ptáme se PROČ, díváme se dopředu a ptáme se JAK. A Pán Bůh Abakukovi (a nám) trpělivě odpovídá. V Babyloně si Pán Bůh použil různé prostředky a různé lidi, aby k sobě přitáhl svůj lid, lid Izraele, možná už ubitý neradostnou situací. U řek babylonských jsme sedávali s pláčem, vzpomíná žalmista. Ale prorok pro ty stejné lidi říká: Nevyrostl fíkovník, ale nebojte se! Ten náš text z Abakuka se v židovském roce čte na svátek darování Tóry při cestě z Egypta. A slyšíme: I kdyby fíkovník nevypučel, je tu Ten, který zjevil Zákon. Základ. Bibli. A to je třeba i výzva pro sbor! My jsme tu minulou neděli každý objevili nějakou cestu. A že se v našich podmínkách nedá pěstovat středomořský fíkovník? Tak si můžeme obrazně říci: Nevypučel nám fíkovník, tak zkusíme třeba bylinky! A to znamená: Nebo zkusíme jiný typ misie, otevřeného sboru! Každý můžeme objevovat svůj specifický dar. Co mně, tobě dal Hospodin do vínku? Jaké dary, jaké vlohy? Co můžu použít pro pomoc druhým lidem v životě? Každý můžeme svědčit o Pánu Bohu specifickým způsobem. Takže si prostě řekneme: nevypučel nám fíkovník. Dobře, příští rok zkusíme zasadit něco jiného nebo postavíme skleník. Réva nevydala výnos, říká prorok dále. Ale kdo nám brání kupovat víno z jižní Moravy? Ve chlévech nemáme dobytek, konstatuje dále prorok. Ale pro spoustu situací existuje naštěstí jiné řešení. – A toto si vezměme jako jednotlivá podobenství pro náš sbor. Třeba na nějaká slova, jaká jsme dosud používali, lidé neslyší. Zkusme jiná. A mezitím, jak nám prorok doporučuje, budeme jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je naše spása.

Jenže ještě je tu další kapitola: Mluvili jsme o rozvoji sboru. Jestli na volání víry odpovíme, to už je rozhodnutí naší svobody a svobodné vůle, kterou nám Pán Bůh dal. Jenže pak přijdeme do běžného soukromého života, do běžných starostí a jak to má fungovat tam? Biblí ani fíkovníkem se moc nezahřejeme. Oproti plynu nebo dřevu nám fíkovník nepomůže. A ještě by se nám mohl leckdo posmívat, kdyby se nám nedařilo. Profesor Trojan vzpomínal na svá studia v 50. letech, kdy se spolužáky na teologické fakultě počítali budoucnost církve v tehdejším režimu možná na deset let. – A americký komentátor J. V. McGee nazývá Abakuka starozákonním učedníkem Tomášem. Také asi nejprve pochyboval a potom Pána Boha oslavil. Ale i kdyby ten fíkovník nevypučel, neztrácí Abakuk sílu a snaží se v důvěře v Pána Boha najít dobré řešení, když říká, že Hospodin učinil jeho nohy hbité, je to proto, aby se (on i každý z nás) mohl skrýt u Hospodina. To aspoň občas potřebuje každý z nás. Zároveň je to Slovo pro jednotlivce i pro celou církev. Pro společenství sboru. A přináší sílu i řešení právě i kdyby fíkovník nevypučel. Platí pro nás i pro život sboru. Jen se rozhlédnout a zaposlouchat kolem sebe jako Abakuk.

Píseň: 168 Zpívejte, čest vzdejte

Závěrečná píseň: Sv 44 Dej mi, Pane, víru