Novoroční bohoslužby

Introit: Ž 62:8-9 8Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště. 9Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště.
Apoštolský pozdrav
434 Jezu Kriste, Synu Boží

Iz 43:1Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jmé-nem, jsi můj.
677 Až doposud nás provází

Ezech 34:11-15 11Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své ovce a budu o ně pečovat. 12Tak jako pastýř pečuje o své stádo, když je uprostřed svěřených ovcí, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam byly rozptýleny v den oblaku a mrákoty. 13Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich země. Budu je pást na izraelských horách, při potocích a na všech sídlištích v zemi. 14Budu je pást na dobré pastvě; jejich pastviny budou na výšinách izraelských hor. Budou odpočívat na dobrých pastvinách, budou se pást na tučné pastvě na horách izraelských. 15Sám budu pást své ovce a dám jim odpočívat, je výrok Panovníka Hospodina.
Sv 97 Já jdu tam do Boží země + 4. sloka: Pojď s námi tam do té země …

Text kázání: (Pán Ježíš řekl:) J 10:1-17 1„Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčína dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič. 2Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. 3Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. 4Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. 5Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ 6Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci. 7Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce. 8Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. 9Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. 10Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. 11Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. 12Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. 13Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. 14Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, 15tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. 16Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčína. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. 17Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal.

Tolik slova Písma. Posaďte se.
Kázání:
Milé sestry a milí bratří,
vítám vás na začátku nového roku. A tak se i dnes a po bohoslužbách silvestrovských můžeme zamyslet i na tématem času: O počítání času máme zmínky na spoustě míst i v Písmu. Zejména ve Starém Zákoně se dočteme o tom, že léta panování toho a toho panovníka se například stalo Slovo Hospodinovo k prorokovi. Dočteme se také o věku spousty biblických svědků. A tak to počítání a kalendáře provázely a provázejí i Boží lid. Dokonce žalmista 90. žalmu se modlí: Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.
A jak můžeme počítat naše dny? Třeba i formou příběhu. Náš příběh je za ten rok plný zážitků, změn, překvapení, darů - i ztrát a toho, čeho jsme se museli vzdát třeba i pro druhé. Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce, co to může znamenat? Mě třeba překvapilo, jak pojednal včera bratr farář Grendel vlastně ještě vánoční téma – a možná tato má rychlost a ukvapenost někdy i v kázání je ukázkou toho, že ten čas počítáme rychle, na věci minulé už brzo ani nevzpomeneme, a to ani na ty dobré s vděčností.
A k této úvaze se o cestě životem dostal i jeden človíček, o němž píše izraelská spisovatelka Jael Biranová: Človíček počítal ovečky, aby usnul, a aby si to usnadnil, postavil jim v pokoji překážku. Některé ji přeskočily, jiná se protáhla spodem, další vrazila do překážky hlavou, aby ji rozbila. Jiná se rozhodla překážku ignorovat a ukazovala ostatním ovečkám transparent s nápisem, že překážka neexistuje. A další ji obešla, ještě jiná pak před sebou překážku sunula na cestě co nejdál a asi si říkala, že pak se uvidí. A za ten uplynulý rok jsme byli podobni různým těm ovečkám. Ale kromě toho máme také dobrého pastýře. A o něm je dnešní evangelium.
Onen dobrý pastýř nám dává svobodu v tom, jak budeme (jako v tomto příběhu) zdolávat překážky na své cestě, zároveň je to však ten dobrý pastýř, který ztracenou vyhledá, zraněnou ováže a tak dále, jak zaslíbil.
Pán Ježíš v tom dnešním podobenství říká: Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. Určitě jsme se v takových situacích ocitli a můžeme přemýšlet i sami nad sebou, jak jsme spravovali to, co nám bylo svěřeno, podobně jako se pastýř stará o ovce. Třeba právě když přichází vlk, a Pán Ježíš pokračuje: A vlk ovce trhá a rozhání. Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. A někdo si skutečně mohl za uplynulý rok říct: O toto já už se nestarám, to není moje kompetence, to může udělat někdo jiný. A tak jako si někdy dáváme novoroční předsevzetí, i na základě těch našich příběhů o ovcích a o dobrém pastýři můžeme udělat tu naši cestu lepší. Tak jako ten človíček, který o ovečkách přemýšlel, co každá z nich dělala a jakou cestou šla. I když on sám byl pro ně skoro neviditelný. A v tom příběhu biblickém nám na podobnou cestu zní zaslíbení Pána Ježíše: Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. Máme zde toto zaslíbení: Pán Bůh nás zná, na jiných místech v Písmu máme dokonce řečeno, že nás zná jménem. V těch starověkých národech bylo celkem obvyklé, že se panovník nazýval sám Dobrým pastýřem. Ale jakýkoli pozemský panovník nemá šanci, i kdy chtěl, znát všechny občany jménem. Tady tkví důležitost a zaslíbení toho našeho textu. Pro židovského člověka bylo jméno velice důležité. Kdo měl jméno, měl tím jakoby erb či občanský průkaz. Naproti tomu třeba otroci v Římě byli nazýváni jenom čísly, takže vypadali jako intervaly v hudební výchově: Tertius, Quartus a tak dál. Ale u Pána Boha máme každý z nás právě to jedinečné jméno a na té naší cestě se o nás stará, každého z nás zná jménem a Izaiáš říká, že každého z nás povolal jménem. Pán Ježíš pak o Dobrém pastýři říká jednu důležitou věc: Kráčí před svými ovcemi. I když třeba není na cestě hned vidět. Ale je nám velice blízko. A tak je to i s námi na našich cestách. Někdy i když se nám může zdát, jako by nám někdo házel klacky pod nohy a nám že se nedaří, je pak výsledná práce lepší a často bychom si třeba vlastní silou vůle spíše ublížili. Třeba jako ta ovečka, která se rozhodla překážku na cestě protlačit hlavou. A tak mějme na paměti, že i když se nám teď budou postupně zaplňovat kalendáře, diáře, deníčky a narůstat poznámky v mobilu, na naší cestě na nás stále čeká a dívá se Dobrý pastýř. Amen.
Modleme se:

531 Vzdejme čest Pánu Bohu
489 Tvé požehnání, dobrý Otče
Postludium