Bohoslužby dne 09. 09. ve Kdyni, neděle 15. po Trojici

631 Nám pomoz, Pane milý

1. čtení: Dt 6:1.4-9 Toto jsou přikázání, nařízení a práva, kterým vás Hospodin, váš Bůh, přikázal vyučovat, abyste je dodržovali v zemi, do níž táhnete a kterou máte obsadit: Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima. Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány.

422 Ó světlo světa, Ježíši

2. čtení: Žalm 78:1-7 Lide můj, naslouchej učení mému, k slovům úst mých nakloň ucho, otevřu svá ústa ku přísloví, předložím hádanky dávnověké. Co jsme slýchali a o čem víme, to , co nám otcové vyprávěli, nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových chvályhodných činech , o mocných skutcích a divech, jež konal. Stanovil svědectví v Jákobovi, vydal zákon v Izraeli a přikázal našim otcům, aby s tím seznamovali své syny, aby o tom vědělo budoucí pokolení, synové, kteří se zrodí. Ti to budou dále vyprávět svým synům, aby složili důvěru v Boha a na Boží skutky nezapomínali, aby zachovávali vždy jeho přikázání.

Sv 274 Apoštolská

Kázání: Mt 5:17-20 Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým. Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.

Sestry a bratří, vždycky mě trochu pobaví, když někde slyším nebo čtu, že byl schválen nový zákon.
A co se stalo s tím starým? – Takovou otázku si mohli klást i lidé v době Pána Ježíše. I když tehdy nešlo ještě o Nový Zákon v té podobě, jak jej máme dnes, ale o správné pochopení a správné kázání Starého Zákona, tenkrát tedy o pochopení Mojžíšova zákona, proroků a žalmů.
A jak na to: Prvně se zeptejme, co je to tedy náboženský zákon: Ani Pán Ježíš Starý Zákon nezrušil, ale znovu jej interpretuje, káže na něj a vykládá jej těm, které to zajímalo. Aby se právě předešlo nedorozuměním. I dnes se občas setkáme s tím, jestli se Starý Zákon má ještě číst, když už víme o tom, že přišel Pán Ježíš. A taky že je Starý Zákon buď moc krutý, nebo plný zbytečných předpisů, které už dnes nepotřebujeme. Tak co teď:
Starý Zákon tady ale je k našemu poučení. A trochu taky k zamyšlení. Spoustu věcí to říká i o nás samých: Protože některé věci i v běžném životě bereme už automaticky, že jsou dány, že jsou napsány, ale staly se pro nás neživými. Pán Ježíš pak mluví o liteře Zákona a duchu Zákona. Z podobné situace si dělá legraci Lasica se Satinským, když ve scénce o Slovensku Lasica říká: Viete, železnice u nás patria ľudu. - Ale co to v praxi znamenalo? Asi nic. To byl pochopitelně v té době minulé jinotajný vtip, ale ukazoval něco podstatného: Samotná slova zákona nemusejí být až tolik důležitá, pokud nevíme, s jakým záměrem byl zákon psán. Na to nás upozorňuje vzkříšený Pán Ježíš, když říká učedníkům: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. (Lk 24:44-45) Ukazuje tak na to podstatné svědectví Bible. A podobně píše i apoštol Pavel, že Zákon byl napsán k našemu poučení, ale tím to nekončí.
Nekončí to uchováváním příkazů o obětech. A tu je dobré si spolu s Pánem Ježíšem připomenout proroka Ezechiele, který mluví o otevřeném srdci nebo srdci z masa. Abychom neměli srdce kamenné. (Ezech 36:26) Pak nám oběti a odpustky a desátky asi sotva pomohou.
A současně máme svědectví evangelia proto, abychom si uvědomili, že sami to nezvládneme. Vlastními silami to nezvládneme. To ale není objev jen nás křesťanů. Třeba někteří islámští učenci říkají, že islámské právo šaría je schválně maximalistické, aby si věřící muslim uvědomil stejně jako ten křesťan a koneckonců i žid, že sám na tento jeden nebo druhý nebo třetí Boží zákon nestačí. A že všichni tři potřebují milost. Právě i tito, muslimové, i když čtou o Pánu Ježíši i o Mojžíšovi trošku jinak, říkají o Bohu v každé modlitbě, že je milosrdný a slitovný.
A židé mají třeba Den smíření, kdy se modlí: „Otče náš, králi náš (Avínú Malkéjnú), smiluj se nad námi a vyslyš nás, vždyť se nemáme čím vykázat.“ I když znali Slovo Deuteronomia 6:1 - Toto jsou přikázání, nařízení a práva, kterým vás Hospodin, váš Bůh, přikázal vyučovat, abyste je dodržovali v zemi, do níž táhnete a kterou máte obsadit. Takže i když Boží lid přišel do nové země, Hospodin jim ještě při celní a pasové kontrole říká, že v této darované zemi budou dodržovat nějaké zákony, ustanovení, nařízení a práva.
A co o tom říká Pán Ježíš? Na moha místech třeba upozorňuje své posluchače, že pokud jejich autoritou je Mojžíš, mají jednat jako on. Mluvil i s farizeji, kteří sepisovali další zákony. A apoštol Pavel, který sám měl ten židovský Zákon ve velké úctě, říká, že kdyby stačil Zákon, nebylo by potřeba Pána Ježíše a jeho smrti na kříži. Že Zákon je dobrý, ale nestačí si opakovat ta jednotlivá ustanovení. Pak se z nás stanou jenom účetní.
Právě o tomto nebezpečí Pavel i Ježíš věděli. A tady v té naši situaci jsme najednou všichni společně, jako židé, křesťané i muslimové, každý se svým zákonem na papíře či v srdci, postaveni před otázku milosti a milosrdenství: Často bychom chtěli právě zákonicky vypočítávat, co se stalo a kolik kdo způsobil, ať se již jedná o různé reklamace nebo vzájemné mezilidské spory, ať již na pracovišti nebo v rodině či mezi kamarády, a tak pojďme otevřít ty zákony, řekneme si, a tys udělal tohle, já jsem udělal tohle, totos zapomněl a toto jsem já udělal a o tomto jsem nevěděl… a tak nastává otázka, jaká v historii církve napadla jistého Markiona: Když to dělá takové problémy, nezrušíme Starý Zákon celý? Ale na to odpovídá apoštol Pavel: Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději. Máme tedy nosit Zákon v srdci. Ano, jistě si můžeme připomenout důležitost např. soboty nebo přikázání o křivém svědectví, jistěže také můžeme přinést oběť, ale vždy s pohledem upřeným na Pána Ježíše. Možná i toto vědomí společné milosti nás může všechny spojovat. Nad všechny ty naše zákony. A co pro nás má znamenat to Slovo o milosti a zákonu? To znamená vidět Pána Ježíše ve svém bližním. A tedy ke svým bližním neutíkat se sbírkou zákonů pod paží, ale s krabicí od bot plnou darů milosrdenství.

579 Ó Králi věků důstojný

176 Někdo mě vede za ruku

Informace ke sborovému programu: Pravidelný sborový program (biblické hodiny, Otevřený kostel, kavárnička pro seniory a další) začnou od října. O všech akcích budeme včas informovat, v případě potřeby se obraťte na br. faráře tel. 773 285 190 nebo přijďte na faru.