Bohoslužby dne 16. 12. ve Kdyni, neděle 3. adventní

Introit: Ž 80:18-20 Nad mužem své pravice drž svoji ruku, nad synem člověka, letorostem, jejž sis vypěstoval. Nikdy se tě nespustíme, zachovej nám život, ať můžeme vzývat tvoje jméno. Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni!

Píseň: Sv 339 Hvězda

Modlitba: Pane Bože, Ty jsi Bůh mnohých zaslíbení, ale my už ani nevíme, co to slovo znamená a také jsme se odnaučili trpělivě čekat. Vyznáváme, že naše očekávání na Tebe je často zasypáno mnoha jinými přáními. Radost z Tvého přicházení je nám často cizí. Pane Bože, vyznáváme, že nejsme na Tebe zcela připraveni! A tak prosíme, zasej v nás nové očekávání, proraz si k nám cestu! Amen.

1. čtení: Joz 7:11-13 Izrael zhřešil. Přestoupili mou smlouvu, kterou jsem jim vydal. Vzali z věcí propadlých klatbě, kradli, zatajili to a uložili mezi své věci. Proto nemohou Izraelci před svými nepřáteli obstát a obracejí se před svými nepřáteli na útěk, protože sami propadli klatbě. Nebudu už s vámi, jestliže ze svého středu nevymýtíte to, co propadlo klatbě. Vzhůru, posvěť lid a vyzvi jej: ‚Posvěťte se na zítřek! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Upro-střed tebe je něco, co propadlo klatbě, Izraeli! Nemůžeš obstát před svými nepřáteli, dokud to, co propadlo klatbě, neodstraníte ze svého středu.

Píseň: Sv 133 Vánoční

2. čtení: 1Kor 1:1-9 Pavel, z vůle Boží povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sosthenés církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se vše-mi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromážděni kdekoliv, jinde či u nás: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši; on vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání. Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno, takže nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus. On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni. Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.

Píseň: Sv 201 Nám pomoz, Pane milý

Text kázání: Řm 8:3.15 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích; nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!

Kázání: Sestry a bratří,
skoro na každém kroku se setkáváme s tématem spravedlnosti. Nebo nespravedlnosti, není to tak dávno, co proběhla diskuse o ústavě – ale spravedlnost vůbec je i záležitost Bible a my se můžeme podívat, co čteme, jak je tomu ve Starém Zákoně a co k tomu říká Pán Ježíš, a tu se možná přesvědčíme, že zprávy z Bible jsou aktuálnější než zprávy z posledních novin.
A jako křesťané víme (nebo se stále znovu přesvědčujeme) i o Božím Zákoně a o tom, že Pán Ježíš nám přinesl milost. Jistěže Pán Bůh by mohl uplatnit svou spravedlnost a zůstali bychom právě u neustálého připomínání Mojžíšova Zákona, jako to dělal i Jozue. Ale uslyšíme zvěst Nového Zákona, uslyšíme evangelium.
V knize Jozue jsme dnes četli o situaci, kdy Izraelci sice postupovali do Zaslíbené země, ale nakradli si ze zakázaných věcí, z těch, které propadly klatbě, tedy byly nesvaté a zavržené, řekněme určené ke znehodnocení a ke skartaci; a tak podobně všechno kolem nás by mohlo být označeno jako klaté, nebo srozumitelněji česky: zavržené, a bylo by to tak podle Hospodinova Zákona v pořádku – má dáti, dal – nebo tedy nedal, hřích, trest – ale aby to tak nemuselo zůstat, poslal Pán Bůh svého Syna, o kterém slyšíme a uslyšíme, že žil náš lidský život a ukázal nám svůj příklad. Abychom my už nemuseli žít ve světě klatém. Bratři z církve československé vyznávají, že Pán Ježíš „životem svým zlo světa i smrti přemohl, aby nám získal Království Boží věčné“. Ale jakým způsobem to dělá? On se nám nedává poznat jako mocný bohatýr od začátku – nezjevuje se hned jako všemocný anděl, není to žádný geroj, ale rodí se, začíná jako malé dítě. A na tom pak staví vyznání víry církev až dodnes.
A už v tom apoštolském svědectví se ukazuje to důležité vyznání víry, které platí až dodnes: Pro nás / Kvůli nám poslal Pán Bůh vlastního Syna jako člověka. Svědectví o Kristu bylo mezi námi potvrzeno, když z milosti Boží nás Pán Ježíš obohatil v každém poznání.
A co to znamená dneska a co to znamená nota bene před Vánocemi?
Pán Bůh nám není vzdálen. Protože přichází Pán Ježíš. Do našeho světa. Má naše lidské tělo. A také naše lidské starosti. A pak to svědectví o Kristu bylo mezi námi potvrzeno, protože jsme byli pokřtěni a tvoříme církev. Jestli se k tomu kdo hlásí nebo ne, to je další věc, ale všem zní to svědectví naděje: Pán Bůh k nám přichází do toho různě zkorumpovaného, upatlaného, rozhádaného, nejednotného a znečištěného světa, aby se taky ušpinil, taky se s námi pohádal, když je to potřeba, v Pánu Ježíši ukázal při pokušení na poušti, že zkorumpovat se nedá a zároveň přišel na svět jako lidské dítě. I náš vlastní život je různě paradoxní, ale Pán Ježíš nám ukázal, že není bezvýchodný.
A proto tu máme dnes dva texty, dvoje apoštolské svědectví: Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk. A jde tu cestu s námi. V tom se nám přiblížil. Jde s námi odmalička. Aby na lidském těle odsoudil hřích, říká Pavel. A co to znamená, vysvětluje vzápětí: Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! Co tam všechno slyšíme:
☻Nejsme otroci.
☻Nemusíme se bát.
☻Jsme děti Boží.
☻A máme Ducha Božího, takovou velkou kotvu, jistotu a pomoc, díky níž se smíme modlit: Abba, Otče! To Abba je aramejsky a tak se asi modlil i Pán Ježíš. A sice na jeho letošní příchod ještě čekáme, ale už máme jeho zaslíbení a posilu. I v té modlitbě.
Pavel, z vůle Boží povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sosthenés církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromážděni kdekoliv, jinde či u nás: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
☻Takový základní pozdrav: Pavel nezdraví většinou sám, ale ten dopis píše ještě s někým.
☻Píše církvi Boží. Povolaným svatým, totiž členům církve. A podívejme se na to, co dělají:
☻Vzývají jméno Pána Ježíše, tedy modlí se. A to už jsme taky slyšeli. A ta modlitba působí, jak Pavel dále říká, ať je společenství shromážděno kdekoli.
☻A přeje nám milost a pokoj. Nepřipomíná nám to něco? Sláva na výsostech Bohu a na Zemi pokoj lidem dobré vůle. Na tento andělský pozdrav si sice ještě počkáme, ale slyšme, že vyjadřuje stejnou naději. A i když Vánoce začala slavit církev asi až ve 4. století, ta stejná naděje v tom, že Pán Ježíš byl zaslíben, tedy předpovězen už starozákonními proroky, přišel a nám naději přinesl, tato radostná zpráva stála v církvi už na počátku. A apoštol Pavel děkuje (jistě také i v modlitbě) a připomíná tuto naději pro církev: My jsme sice Pána Ježíše nespatřili tváří v tvář – a s tím se musela vyrovnat církev taky, když umřeli poslední apoštolové, kteří Pána Ježíše zažili, pak se ještě pamatovalo na ty, kteří citovali, co Pán Ježíš řekl – a pak už jsme v dnešní situaci: Máme víru a naději, ale to není vůbec málo. Máme zprávu tom, že přišel Pán Ježíš, abychom věděli, že Hospodin na nás nezapomněl a jak říká apoštol Pavel, že není od nikoho z nás daleko. To je zpráva adventu. A tak se modleme o tuto Boží blízkost i v této adventní době.

Píseň: 275 Zavítej k nám, Stvořiteli

Program v týdnu:
pondělí od 16 hodin kavárnička s programem (film, zpěv, četba, rozhovory, ... ) při kávě a čaji
čtvrtek od 16 hodin Kroky rozezpívané s prostorem pro četbu, zpěv, rozhovory při kávě a čaji
neděle od 9 hodin bohoslužby

Adventní a vánoční bohoslužby a akce:
23. 12. neděle 9:00, na katolické faře od 15:30 hodin vystoupení žáků ZŠ Kdyně;
25. 12. úterý 9:00 VP;
26. 12. – 29. 12. br. farář dovolená;
30. 12. neděle 9:00;
1. 1. úterý 15:00 VP;
6. 1. neděle a Tři králové 9:00.

Závěrečná píseň: 367 Studně nepřevážená (nahrávka také zde)