Církev 1939 - (nejen) pouť na Vavřinečku

Dnes v pondělí 23. září se někteří z nás zúčastnili přednášky doc. Jaroslava Šebka, historika z Akademie věd v Praze. Ve zcela zaplněném refektáři domažlického kláštera - nynější základní umělecké školy připomněl v letech předválečných a za druhé světové války právě církev jako ostrov svobody. Náboženství pak bylo jediným předmětem, kde se děti dozvídaly o českých dějinách.

Připomněl také české vlastenecké poutě a manifestace. 30. 4. 1939 bylo na hoře Říp 60 tis. lidí za kontroly gestapa, SD (německé tajné policie) i složek protektorátu. K. H. Frank si stěžoval u arcibiskupa na vlastenecké projevy duchovních. Připomínán byl Bohumil Stašek, vyšehradský kanovník, později známý i v Domažlicích, který vedl v květnu 1939 pohřeb národního básníka K. H. Máchy. Při pohřbu jeho ostatků na Vyšehradě zdůrazněn význam národního básníka. I při májových pobožnostech, i za války velmi oblíbených (mariánské svátky) byl vždy vlastenecký důraz. To vše ale bylo sledováno gestapem. Červen 39 na Svaté Hoře. Léto 39 mistr Jan Hus. To byly další církevní akce, které měly povzbudit obyvatele protektorátu.

Ani církevní tisk nezůstával pozadu. V článku seniora Křenka byl právě u Husa vyzdvižen příklad odvahy a víry ve vítězství práva a svobody. 6.7. 1939 bylo na Staroměstském náměstí 40 tis. lidí. Večer se u Šalounova pomníku M. J. Husa zpívalo Ktož sú Boží bojovníci. Odhalen pak byl jen jediný pomník za protektorátu, a to v Novém Městě nad Metují. Pak se konaly i poutě na Cyrila a Metoděje, na Radhošti na Moravě bylo až 60 tis. lidí. Na Vavřinečku pouť asi 100 tis. V srpnu 40 pouť Orlů (katolická tělocvičná jednota) na Hostýn. Opět vše sledováno gestapem, wermachtem i SS.
Při pouti na Vavřinečku právě Mons. Stašek odkazoval i na Jiráska, věrnost Chodů za národní práva a ve víře. Oslovil tak i lidi mimo církev. "Matka vlast čeká od všech podporu!" zaznělo v kázání. Bylo přenášeno rozhlasem, vyšlo v novinách a vyšla brožura s kázáním už v době, kdy Stašek byl ve vězení v říjnu a listopadu 39. Už 1 .9. 39 byl totiž Stašek zatčen v budově ČSL (palác Charitas na dnešním Karlově náměstí v Praze) a pak odvezen do Dachau, tam přišel o oko.

Historik doc. Šebek dále hovořil o zneužití sv. Václava: 1939 už se nekonají velké poutě, socha sv. Václava v Praze zaplavena květinami. Další manifestace církevní až 1940. Občanské nepokoje poté přišly 28. 10. 39.

V roce 1940 už poutě ubývají. Podle zpráv SD (tajné policie) se ve východních Čechách zpívá svatováclavský chorál! (Konfidenty měli Němci bohužel i mezi duchovními.)
Zneužíval se třeba i Karel IV. Pomáhala blanická legenda! Domácí kolaboranti použili Václava pro německý výklad-podřídil se říši! Toto nejvíc znělo za zastupujícího protektora Heydricha. Přichází 27. 9. 41. Schválně si zvolil symbolické datum a hned uspořádal přehlídku vojenských jednotek na Václavském náměstí.

Dále jsme se dozvěděli, že třeba členové SS byli vlastně mystici, uctívali protivníka Jindřicha Ptáčníka, císaře římského. Češi mají být podřízení Němcům, říkali a měli pro to tuto historickou oporu, protože kníže Václav mu musel odvádět mírovou daň.

Dozvěděli jsme se ale i něco o moderních legendách. Roku 1941 u sv. Víta byl Heydrich skutečně u korunovačních klenotů, ale to, že by si nasadil korunu na hlavu (a tak na sebe přivolal neštěstí v podobě atentátu) je legenda.
Další zneužití postav národních dějin předvedli Němci ve výkladu, že český národ je rozdělen na čeleď Boleslavovu, která přijala ochranu říše, a čeleď Václavovu. Nejhoršího zneužití se ale dopustili domácí kolaboranti v době heydrichiády, třeba Emanuel Moravec, nechvalně známý ministr školství a národní osvěty.

Na závěr zazněly události světové, kdy papež Pius XII. byl ve 20. letech nunciem (apoštolským velvyslancem) v Německu a už tehdy prokoukl Hitlera.

To jsou jen stručné střípky z velmi obsáhlé přednášky, nabité návštěvností snad až 60 lidí, tak i velmi obsáhnou diskusí, při níž doc. Šebek i s přítomným biskupem plzeňským Tomášem Holubem trpělivě odpovídali.