Bohoslužby dne 16. 2., neděle Sexagesimae

Introit Apoštolský pozdrav
Píseň: Sv 176 Má duše Boha velebí
Modlitba

1. čtení: Ž 119:89–92.103–105.116 Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo. Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí. Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci. Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul. Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa. Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu. Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku. Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj.

Píseň: 119:1-4

2. čtení: Lk 8:4-9 Lidé se k němu scházeli ve velkých zástupech a přicházeli z mnoha měst. Mluvil k nim v podobenství: „Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali. Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu. Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo s ním a udusilo je. A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek.“ To řekl a zvolal: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“ Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat.
Píseň: 446 Moudrosti poklad z nebe

Text kázání: Žd 4:12-13 Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.

Kázání: Slovo Boží čteme a slyšíme na bohoslužbách, zabýváme se jím na biblických hodinách, jistě každý z nás má své oblíbené verše, nebo máme takové, které umíme najít, když něco takzvaně dokazujeme z Bible – ale je to opravdu tak, má Slovo Boží skutečně takovou sílu, jako píše apoštol? Není to spíše tak, že si to mysleli v době misie po římské říši? Není dnes již jiná doba?

Zjistíme, že jsme na tom skoro stejně jako adresáti listu. Byl sepsán kolem roku 90-100, tedy už nežili lidé, kteří přímo zažili Pána Ježíše. To máme stejné.
Nějaký dosah asi to biblické Slovo mít bude. Přece jen jsme se zde sešli v nějakém počtu, nasloucháme Božímu Slovu, vzali jsme si s sebou verše do nového roku, někteří z nás máme doma hesla jednoty bratrské nebo jiné Slovo na den. Někdy se dokonce stane, že se setkáme s nějakým Slovem překvapivým a musíme si je prohlédnout, pročíst, zamyslet se nad ním, podívat se na kontext, přečíst si konkrétní biblický příběh. Každý se setkáme s nějakým Slovem Bible, které nás třeba dříve míjelo. A určité citáty a hesla si vyhledávají i lidé, kteří třeba nechodí do kostela úplně pravidelně. A jak že to říká apoštol?

Slovo Boží je živé. – To znamená bez ohledu na čas. A když se nám to nezdá právě v tuto hodinu, svůj čas si najde.

Mocné – to znamená má nějakou sílu a význam. Není to lístek se seznamem na nákup.

A ostřejší než jakýkoli dvousečný meč – to bylo srozumitelné Slovo tam, kde právě nejrychlejší osobní zbraní byl meč z obou stran čepele nabroušený. Co to znamená? Když Boží Slovo čteme, mluvíme o něm, použijeme třeba i k nějakému přání, ke svědectví a podobně, vezmeme jej a tu nejprve zasáhne nás, to je ta jedna nabroušená strana, a potom působí na ty, kterým Slovo čteme, darujeme nebo třeba i napíšeme na nějaké přání.

Proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. – To zní jak nějaký chirurgický zákrok, jehož cílem je rozpitvat člověka a zjistit, co že se v něm skrývá. Tak takovýto obrazný účinek na nás má Boží Slovo. Jen někteří používáme dost silné tišící prostředky a ne vždy to cítíme. A asi ne každý by chtěl, aby ho – zase obrazně řečeno – Pán Bůh svým Slovem rozpitval a zjistil nebo vlastně ukázal, co se v onom člověku – a ve mně – skrývá. – A také to znamená, že Boží Slovo má také dosah i pro naše lidské tělo. David v žalmu říká, že se jednou cítil tak těžce, až jako by mu vysychal morek v kostech. – A až sem dosahuje Boží Slovo.

Rozsuzuje touhy a myšlenky srdce – dává nám příležitost, abychom se zamysleli nad sebou, nad tím, co jje pro nás důležité a umí a může také rozdělovat dobré od zlého.

Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. – Slyšeli jsme? Nikoli „není člověka“, že by se zde poukazovalo jen na naše svědomí, ale „není tvora“ – Slovo Boží se týká celého stvoření. Svatý František možná věděl, proč kázal i zvířatům a všechny součásti Božího stvořené pro něj byli bratří a sestry. -

Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat. – Celé stvoření také umí chválit Hospodina a na nás je, abychom na to nezapomínali. A že se budeme odpovídat? To se týká nás všech, ať nás, kteří tu teď jsme, i těch, kteří tu nejsou nebo i těch, kdo si sem ještě nenašli cestu. Proto je naší snahou, aby se co nejvíce lidí dozvědělo o Božím Slově, a to více než tak, že nad Biblí pokrčí rameny. Dál je to mezi Bohem a jím, ale my jsme první na řadě. Boží Slovo tu máme popsané – a co to znamená?

To, co se nám v dnešním čtení předkládá, není jen a prvně varování před nějakou hloubkovou kontrolou Boží. To by bylo velice málo. Ale je to jakoby reklama na biblickou hodinu, upozornění na Slovo Boží, odkud můžeme brát ponaučení i spolu s těmi, kdož si u nás mohou vzít Boží Slovo pro sebe třeba poprvé v životě. A když apoštol na samém konci mluví o společné odpovědnosti, myslí tím jistě i odpovědnost za to, zda jsme si Boží Slovo nenechali pro sebe. Není to však nic hotového, musíme na tom pracovat každý den. Ovšem v tom podrobném popisu účinků Božího Slova bychom také čekali stejně podrobný návod pro nás! Nicméně nedozvídáme se hned a přesně, jak na to. Zde nám apoštol přesně neříká jak. Taková místa s návody v Bibli najdeme, ale jde o to, že každý máme a můžeme mít svůj způsob. Někdo čte hesla jednoty bratrské. Dříve se dalo Slovo na den nechat zasílat esemeskou. Dnes už to myslím nefunguje, ale máme zase biblické aplikace v telefonu. Sám se přiznám, že jednu takovou mám a mám v ní více než týdenní zpoždění. Ale právě v tom máme svobodu Božích dětí, abychom objevili cestu, kterou nás Boží Slovo osloví. Ať už jde o tato čtení v mobilu, hesla jednoty bratrské, nebo otevřeme Bibli tak, jak nás vede Duch Svatý a pokaždé si něco přečteme. Máme Dobrou setbu od misionářů. Jsou takoví, kteří poslouchají třeba různé nahrávky po cestě autem. Nebo máme na oblíbených místech nějaké naše oblíbené Slovo a můžeme se u něj zastavit.
Závěrem, Slovo Boží je pro nás vždycky pozitivní výzvou – lidé třeba už ani nesledují zprávy, protože je tam spousta zpráv špatných a člověk si nechce kazit náladu, ale spousta lidí neví, že může číst nebo slyšet zprávy pozitivní – a to je právě Slovo Boží. Pozitivní na něm také je, že nepotřebuje signál ani set-top box. Proto Hospodin volá na svůj lid: „Slyš, Izraeli“. A to platí i nám jako církvi.

Píseň: Sv 97 Já jdu tam do Boží země

Slovo poslání: Dt 31:8

Závěrečná píseň: 394 Ó pojďte všichni ke mně