ZAMYŠLENÍ - Cesta s Ježíšem (středa)
Jedenáct učedníků pak odešlo do Galileje na horu, kterou jim Ježíš určil. A když ho spatřili, klaněli se mu, ale někteří pochybovali.
Ježíš k nim přistoupil a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Proto jděte. Získávejte mi učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.
A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa."
Mt 28:16-20, Nová Bible kralická
Milé sestry a bratří, milí přátelé, milí náhodní čtenáři,
v biblickém textu se ocitáme v situaci, kterou jsme (spolu s učedníky Ježíšovými) naživo ještě neviděli. Stav, do kterého jsme se zatím nedostali.
Učedníci jdou s Ježíšem (je jich jedenáct, protože Jidáš už si sám určil svůj osud, ale o tom někdy příště) - když chceme, hodíme do kostela.
Klaněli se mu - asi není problém se občas a třeba naprosto jednoduše pomodlit, i když nevíme, jak na to. I zoufalý výkřik může být vlastně modlitba.
Ale někteří pochybovali - a tedy i my si někdy říkáme: Učiníme veškerá opatření, která máme po ruce, ale má to vůbec cenu?
A Ježíš k nim mluví a posílá je do celého světa. To může v dnešní době karantény znít trochu nesmyslně, ale zkusme zavolat svým blízkým, napsat mail tomu, s kým jsme se dlouho neviděli, jak se má, jak v jeho zemi probíhá nebo neprobíhá karanténa a zda jsou všichni zdrávi. - V textu pak Pán Ježíš vede ke křtu. Křtem člověk říká, že Pánu Bohu chce důvěřovat. A ve staré církvi prvních staletí se zachoval zvyk křtít právě o Velikonocích. Nevíme, jaké budou letošní Velikonoce. Ale Pán Ježíš nám říká, že bude s námi. Vždyť koneckonců při vzkříšení prošel zavřenými dveřmi - proč by se nedostal přes ty naše?
Přeji vám dnes dobrou mysl.
Lukáš, farář
- Pro psaní komentářů se přihlaste.