Bohoslužby dne 3. 5., neděle IV. velikonoční (lectio continua na Janovy listy)

Bohoslužby dne 3. 5., neděle IV. velikonoční (lectio continua na Janovy listy)

Introit: Pán Bůh si nás takto neshromažďuje jenom proto, aby se na nás díval.

Apoštolský pozdrav

Píseň: Sv 21 Přímluva

Modlitba: Hospodine, Tobě děkujeme za tento čas milosti. Děkujeme za Slova, která k nám přišla v různé podobě, když jsme nemohli my přijít do sboru. A prosíme Tě, dej nám nové oslovení. Pokorně prosíme. Amen

1. čtení: Jr 20:13, Jr 23:3-4 Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, protože vysvobodil ubožáka z rukou zlovolníků. Sám shromáždím pozůstatek svých ovcí ze všech zemí, kam jsem je rozehnal, a přivedu je zpět na jejich nivy a budou plodné a rozmnoží se. Ustanovím nad nimi pastýře a ti je budou pást, nebudou se již bát ani děsit a žádná nebude pohřešována, je výrok Hospodinův.“

Píseň: 346 Buď Tobě sláva

2. čtení: 1J 1:1.3.4.9 Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života. Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. To píšeme, aby naše radost byla úplná. Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

Píseň: Sv 122 Jen Bohu věř

Text kázání: 1J 2:1b-2:8 máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa. Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání. Kdo říká: ‚Poznal jsem ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy. Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on. Nepíšu vám, moji milí, nové přikázání, ale přikázání staré, které jste měli od počátku; staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli. A přece vám píšu přikázání nové – vždyť se stalo skutečností v něm i ve vás, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí.

Kázání: Sestry a bratří, milí přátelé, Jan vzpomíná. Nachází se v Efezu, kde působil a kázal a kde také zemřel. Minule, kdy jsem jeho první list otevřel poprvé, jsem našel zprávy první církvi, tedy už asi třem generacím křesťanů. (Nacházíme se asi roku 90 křesťanského letopočtu.) Jan v této době vhce předat paměti, poučení a varování. Jako nejstarší žijící učedník Pána Ježíše. Členy církve oslovuje jako děti. Říká, že evangelium/kázání zvěsti máme jako světlo, varuje před falešným učením, nabádá k vyznání hříchů a uvádí jistotu, jak sám píše, přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. – Asi víte, že mi mimo jiné leží na srdci přímluvné modlitby – a na vrcholu máme přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.

On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa. Kdo už však dnes ví, co to byla smírná oběť. Někteří komentátoři ji překládají jako „pokuta“. To je nám srozumitelné. Vyřešil se přestupek podle zákona. Jen tu pokutu zaplatil někdo jiný a ještě nám to přišel říct a ty pokutové bločky postupně zachovali Marek, Matouš, Lukáš a Jan a zanechali nám je v archivu. Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání. Takže bylo za nás zaplaceno, ale zároveň máme zachovávat přikázání. Přikázání Kristova, a ta jsou jen dvě: Milovati budeš Hospodina Boha svého a bližního svého jako sebe samého. – Apoštol pak píše: Kdo říká: ‚Poznal jsem ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy. Otázka potom je, jestli si to ten člověk sám může uvědomit – a nakonec je zde Boží milost, kterou můžeme svobodně přijmout i svobodně odmítnout.

Dále Jan říká: Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. Docházíme k tomuto poznání jako Boží děti, myslí Jan. A také pokud nějak vnitřně cítíme a můžeme si v různých situacích uvědomit, že patříme Bohu. A jak že mu patříme? Křtem. Vypráví se o Martinu Lutherovi, že když byl v těžkých chvílích nebo snad bojoval s pokušeními, opakoval si: Jsem pokřtěn.

Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on. Tu se nabízí otázka, řečená z různého pohledu: Co by na mém místě udělal Pán Ježíš? – Co by na tvém místě, bratře, sestro, udělal Pán Ježíš? – Jde to? Je to možné? Apoštol píše, že jeho (Ježíšova) přikázání nejsou těžká. Tak kde je problém? Nepíšu vám, moji milí, nové přikázání, ale přikázání staré, které jste měli od počátku; staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli. Podobně postupoval Pán Ježíš, když vykládal Zákon, diskutoval s farizeji nebo kázal. Nepřinesl věci nové, ale shrnul Zákon v dvojpřikázání lásky. Milovat Boha a milovat bližního, z toho se skládají dvě desky desatera. A přece vám píšu přikázání nové – vždyť se stalo skutečností v něm i ve vás, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí. A zase tu máme pravdu jako světlo, těmito slovy Jan připomíná to, co žil a kázal Pán Ježíš a jak máme žít také my. Zde je odpověď na otázku, jestli je to možné podle té zjevené lásky Boží žít, jen ty konkrétní rozměry životní si tam musíme dosadit každý sám. A na druhou stranu, nejsme asi schopni zázraků. Nebo možná jiných. Ale můžeme pozvat druhé na Boží cestu, můžeme kázat, vydávat svědectví, říkejme tomu jak chceme, můžeme nasytit hladové, můžeme ne sice sami uzdravovat, ale důvěřovat lékařům, ne sice chodit po vodě, ale přijít za těmi, kdo jsou osamělí. Sice asi nevymyslíme nové přikázání, ale můžeme dát lidem do ruky Bibli. Jen musíme sebe navzájem respektovat, že nikdo neumíme všechno. Jistěže se takto lišíme buď nadáním nebo životními zkušenostmi a postoji. I také proto je dobře, že se můžeme vzájemně doplňovat, ať již doma, v církvi, ve sboru a kdekoli jinde. Teď jsme i některé z těch způsobů vyzkoušeli: někdo jsme sledovali bohoslužby v televizi, v rozhlase, někdo četl kázání, někomu jsem je z počátku toho mimořádného stavu ještě stihl roznést, jiní máte svá vlastní čtení na každý den. Teď se pomalu můžeme začít scházet jako sbor. A my jsme slyšeli, že nám Jan píše přikázání jako Slovo, které sám přijal od Pána Ježíše. Staré v tradici i nové zároveň. V podobné situaci jsme my. A před námi stojí výzva, abychom společně šli poznávat Pána Ježíše.
Amen.

- Modlitba: Pane Bože, dej nám poznat světlo, nejen to, co svítí ze Slunce, ale svítí na cestu. Dej nám poznat Ježíše Krista spravedlivého. Abychom se nebáli a nerozprchli. Prosíme, abychom si vážili Tvého pokoje. Děkujeme Ti za přímluvce, Pána Ježíše Krista.

Píseň: 452 Za dar Slova, Bože milý

Liturgie sv. večeře Páně

Přímluvy: za lékaře – prodavačky a řidiče autobusů – vědce – zdravotníky – moudrost vládnoucím – za osamělé – za ty, kdo zajišťují techniku na bohoslužby – za svobodu, že to v médiích vůbec je možné – za nemocné – za vyléčené. - Prosíme tě, vyslyš nás

M O D L I T B A P Á N Ě

Slovo poslání: dnešní heslo JB Abnér zavolal na Jóaba: Což musí meč požírat nepřetržitě? Nevíš, že nakonec zůstává jen hořkost? 2.Samuelova 2,26
Ku pokoji povolal nás Bůh. 1.Korintským 7,15 K

Požehnání: Zvěstuji vám požehnání: …

Závěrečná píseň: 604 Buď sláva Bohu, chvála Otci