Introit + apoštolský pozdrav
Píseň: Sv 141
Modlitba
Čtení: Ex 4:1.11-15 Mojžíš však znovu namítal: „Nikoli, neuvěří mi a neuposlechnou mě, ale řeknou: Hospodin se ti neukázal.“ Hospodin mu však řekl: „Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, že je člověk němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin? Nyní jdi, já sám budu s tvými ústy a budu tě učit, co máš mluvit!“ Ale Mojžíš odmítl: „Prosím, Panovníku, pošli si, koho chceš.“ Tu Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl: „Což nemáš bratra Árona, toho lévijce? Znám ho, ten umí mluvit. Jde ti už naproti a bude se srdečně radovat, až tě uvidí. Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás poučovat, co máte činit.
Píseň: 164
Čtení: 1Tim 4:9-11 Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu. Proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících. To přikazuj a tomu uč.
Píseň: 679¨
Základ kázání: 1Tim 1:18-19a. To ti kladu na srdce, synu Timoteji, ve shodě s prorockými slovy, která byla o tobě pronesena, abys jimi povzbuzen bojoval dobrý boj a zachoval si víru i dobré svědomí.
Milí přátelé, sestry a bratří,
dnes tu máme kázání o kázání. Nebude to žádný napínavý výlet do farářské kuchyně, ale přesvědčíme se, že ten úkol zvěstovat patří každému z nás. Jednak se o tom mluví třeba v Novém Zákoně u darů Ducha Svatého – tam vůbec není Slovo svěřeno kazatelům a farářům, protože ti v té době ještě neexistovali, ale dokonce tam ani není řečeno, že by bylo svěřeno jen starším sboru. Ba naopak se v 1. listě Korintským mezi těmi dary také zmiňuje, že si máme ve sboru dávat v těch křesťanských službách navzájem přednost:
Z proroků ať promluví dva neb tři a ostatní ať to posuzují. Dostane-li se zjevení jinému ve shromáždění, nechť ten první umlkne. Jeden po druhém můžete všichni prorocky promluvit, aby všichni byli poučeni a všichni také povzbuzeni. Prorok přece ovládá svůj prorocký dar. (1Kor 14:29-32) Místo proroka si představme tedy člověka, který má nějaké dobré Slovo pro ostatní. Proroctví je široký pojem; o církvi se také říká, že má prorockou roli, a to hned neznamená, že bychom na každý den vydávali proroctví pro všechny členy církve. V tom proroctví může být totiž skryta i moudrá rada, kterou může přijmout každý z nás. A to oslovení vzniká také různě – někdy je to svědectví opřené o texty Písma, jindy jsme probírali třeba modlitbu Páně po částech, jindy nás na důležité věci upozorní církevní svátky. Profesor Vokoun má sadu kázání na 1. list Korintským a píše tak velké dílo, z něhož bude možná později zasvěcený komentář k této biblické knize. A jindy nás může oslovit třeba tzv. zlatý verš, který najdeme nebo si pamatujeme nebo nás jím někdo vyzbrojil na cestu.
A nám se to někdy nemusí zdát a můžeme se takovým situacím vyhýbat nebo prostě nepřijmeme ten úkol. Myslím tím něco, co by pro nás vyplývalo ze slov Písem jako povzbuzení, upozornění, napomenutí, potěšení a tak dále. Na začátku jsem mluvil o kázání, ale těch situací, kdy dobře můžeme použít Boží Slovo, je daleko více. Někoho můžeme seznámit se svým oblíbeným veršem nebo biblickým příběhem; jinému můžeme doporučit čtené na každý den, kterých je i více druhů. Někdo si rád přečte i celou biblickou knihu uceleně. A možná by se na tomto místě někdo zeptal, kde na to brát čas: Někdy to může být lepší volba než televize.
Nebyl to nikdo menší než Mojžíš, kterému se také moc nechtělo: Sděloval Hospodinu na poušti své obavy, že mu lid Izraele neuvěří. A Hospodin má s Mojžíšem opravdu svatou trpělivost, kdy jej přesvědčuje, že bude s ním, že bude s jeho ústy, Mojžíš se pořád zdráhá, až mu Hospodin pošle a slíbí Árona, který se pak stal jakýmsi předobrazem izraelských kněží; ten mluvil za Mojžíše. (Někteří komentátoři říkají, že se Mojžíš bál mluvit proto, že koktal.)
Četli jsme z listů Timoteovi. Timotea Pavel posílal k různým úkolům, pokud jej zrovna nedoprovázel. A říká se, že Timoteus byl ve své službě (kazatele, misionáře) asi stydlivý a neprůbojný, a tak jej Pavel povzbuzuje. Ty listy Timoteovi obsahují mnohá dobrá slova, a opět, mohou platit pro každého z nás. Epištoly nejsou jen vnitřní směrnice církve. Obsahují povzbuzení pro každého.
Věrohodné je to slovo, píše apoštol mnoho let před tím, než se objevily termíny jako pamflety, fake news či alternativní média. Proč potřebuje Slovo Boží takovéto schválení? Třeba proto, že v tehdejší době vycházelo množství populárních apokryfů, které se tvářily jako Boží Slovo, jako spisy, které patří do Bible. Ale přinášely falešné učení.
A tak slyšíme o naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících. To přikazuj a tomu uč.
To ti kladu na srdce, synu Timoteji, ve shodě s prorockými slovy, opět tu máme to proroctví, nějaká moudrá slova k povzbuzení – s prorockými slovy, která byla o tobě pronesena, abys jimi povzbuzen bojoval dobrý boj a zachoval si víru i dobré svědomí.
Někdy je to kázání více k napomenutí, jindy k povzbuzení, někdy k takovému přehledu důležitých témat, jindy k poučení jako se děje třeba při výkladu modlitby Páně, a tak dále. A jindy je to osobní svědectví.¨
A o délku také nejde; ještě na fakultě jsem slyšel vtip o nejkratším kázání na světě: Znělo: „Sestry a bratří, chybou je Krista kázat krátce, větší chybou by však bylo jej nekázat vůbec.“ Tedy co jsme se dnes dozvěděli o kázání:
NE JENOM FARÁŘ
KÁZAT A ZVĚSTOVAT MŮŽE KAŽDÝ
JSME POVZBUZENI VYDÁVAT SVĚDECTVÍ
BIBLICKÉ SLOVO JE ZARUČENÉ
KÁZÁNÍ MŮŽE ZAZNÍT V RŮZNÝCH SITUACÍCH, K RŮZNÝM PŘÍLEŽITOSTEM
NEJDE O DÉLKU (ANI JEDNÍM SMĚREM)
POVZBUZENÍ JSME DOSTALI VE KŘTU JAKO UČEDNÍCI KRISTOVI
Máme tedy starozákonní i novozákonní obrazy svědků, kazatelů a misionářů a dobrá zpráva je, že jimi jsme každý z nás. Proč? Protože jsme byli pokřtěni ve jméno Kristovo a jsme vysláni jako jeho učedníci. Kristus říká: Jděte, získávejte učedníky, křtěte a učte. A hle, já jsem s vámi. – Těmito slovy se posilujme. Modleme se.
Píseň: 449
Liturgie sv. večeře Páně
Píseň: 448
Ohlášky
Přímluvy: (Prosíme tě, vyslyš nás)
M O D L I T B A P Á N Ě
Slovo poslání
Požehnání: Zvěstuji vám požehnání: …
Závěrečná píseň: 489