Bohoslužby dne 6. 9. 2020: Přítomnost Boží a otazníky

Introit + apoštolský pozdrav: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Píseň: 429 „Domažlická“

Modlitba: Pane Bože, na začátek školního roku i my, opět, přicházíme do Tvé školy Slova a prosíme, buď s námi. Leccos nového začínáme. Tobě tak děkujeme za nový, nám svěřený čas. Promluv k nám, prosíme. Amen.

Čtení: Mk 9:38-41 Jan mu řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil.“ Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned nato zlořečit. Kdo není proti nám, je pro nás. Kdokoli vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu.“

Píseň: 25

Čtení: Žd 11:1-3.6 Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme. K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím. Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného. Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.

Píseň: 66

Kázání: Sk 17:24 Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli,

Volán či nevolán, Bůh bude přítomen, říká jedno latinské přísloví. A máte zkušenost, jak se na to ptají třeba naši jinak věřící, nesměle věřící, kriticky věřící či takzvaně nevěřící přátelé? Jedno takové pozorování jsem zažil: Cítím, že tady Bůh je, znělo vyznání. - I jinak, než věří a znají a mají naučeno věřící. – Co to znamená? Inu třeba to, že nám nestačí naučené věty modlitby nebo katechismu. – Pán Bůh je úplně jinak, pokračoval rozhovor dále. To může znamenat také to, že bychom mohli mít otevřené oči pro zázraky. – Že je jinak, ale že přesto je že je i přes to, že o něm ostatní, kteří nedostali náboženské vzdělání, hodiny katechismu, kteří to od malička "neslýchali od maminky"; že tady je a těm "co k vám nepatří", do sborů, co církví, do kostelů, se projevuje a ukazuje jinak. – Konec citátu.

Pán Ježíš říká, že má i jiné ovce, které musí přivést. A po celé dějiny se vyskytuje otázka, kdo to je. Zda jsou to Židé, Arabové/muslimové, pohanské národy (A co to znamená?), mimozemšťané?

Odpověď pokračovala: Pán Bůh tady je i pro jiné, "co k vám nepatří", do sborů, do církví, do kostelů; a možná ke každé skupině svých dětí mluví trochu jinak.
A co z toho vyplývá pro nás? My se tak můžeme zeptat jako církev, do vlastních řad. Abychom uměli svědčit těm, kteří k nám přijdou třeba náhodně. Třeba po dlouhém rozhodování. A třeba s touhou po křtu.

Pokračujme v rozhovoru: Jedna taková další myšlenka zněla: Ono by to s tou Biblí a příběhy a vírou bylo všecko krásné, kdyby k tomu nebyla ta církev. Kdyby všude nezněl ten důraz od vás křesťanů na církev. To pak lidi odradí. – Co taková reakce znamená? Neděláme něco špatně? Můžeme pozvat k Pánu Bohu bez církve? Umíme to? Na něco jsme zapomněli? – Jeden z dobrých obrazů o Bohu zní, že snad by se dal připodobnit k otazníku. Otazník nás nenechává na pokoji. Nemusíme vždy mít po ruce hotovou odpověď. Ale otazník tu je a nějak zní nám do cesty. Hledejme otazníky. A všímejme si lidí, kteří ty otazníky zanechali.

Píseň: 450 Již zpěv, prosby, kázání

Přímluvy:

M O D L I T B A P Á N Ě

Slovo poslání

Požehnání: Zvěstuji vám požehnání: …

Závěrečná píseň: 509 Předivný Pán Bůh v skutcích svých