Bohoslužby dne 25. 10.

Introit + apoštolský pozdrav: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Responsoriální žalm: 37
Uvadají rychle jako tráva, jak zelené býlí zvadnou.
Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost. Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat. Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo. Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle. Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého, neboť zlovolníci budou vymýceni, ale kdo naději skládá v Hospodina, obdrží zemi. Ještě maličko a bude po svévolníkovi, všimneš-li si jeho místa, bude prázdné. Ale pokorní obdrží zemi a bude je blažit dokonalý pokoj. Proti spravedlivému strojí svévolník pikle, skřípe proti němu svými zuby. Je však Panovníkovi jen k smíchu, vždyť on vidí, že jeho den přijde. Svévolníci tasí meč, luk napínají, chtějí srazit poníženého a ubožáka, zabít ty, kdo chodí přímou cestou. Jejich meč však jim do srdce vnikne, jejich luky budou zpřeráženy. Lepší je to málo, co má spravedlivý, než bohatství mnoha svévolníků, neboť svévolníkům budou přeraženy paže, kdežto spravedlivé Hospodin vždy podepírá. Hospodinu jsou známy dny bezúhonných, jejich dědictví potrvá věčně. V čase zlém nebudou zahanbeni, najedí se dosyta i za dnů hladu. Avšak svévolníci zhynou, nepřátelé Hospodinovi se vytratí jak půvab lučin, vytratí se v dýmu. Svévolník si půjčuje a k splácení se nemá, spravedlivý se však slituje a dává. Požehnaní, ti obdrží zemi, zlořečení budou vymýceni. Hospodin činí krok muže pevným, našel zalíbení v jeho cestě. I kdyby klesal, nikdy neupadne, neboť Hospodin podpírá jeho ruku. Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb.
Slituje se kdykoli a vypomůže půjčkou, také jeho potomci jsou požehnáním. Odstup od zla, konej dobro, navěky pak budeš bydlet v zemi, neboť Hospodin miluje právo a své věrné neopouští. Spravedliví obdrží zemi a budou v ní bydlet navždy. Ústa spravedlivého pronášejí moudrost, jeho jazyk vyhlašuje právo. Má v svém srdci Boží zákon, jeho kroky nezakolísají.
Svévolník však číhá na spravedlivého, chce ho uštvat k smrti. Ale Hospodin ho v jeho ruce neponechá, nedopustí, aby svévolně byl souzen. Slož naději v Hospodina, drž se jeho cesty; povýší tě a obdržíš zemi a spatříš, jak budou svévolníci vymýceni.
Viděl jsem krutého svévolníka: rozpínal se jako bujné křoví; odešel a není, hledal jsem ho, nebyl k nalezení.
Přidržuj se bezúhonného, hleď na přímého; pokojný muž bude mít potomstvo. Zato vzpurní budou do jednoho vyhlazeni, potomstvo svévolníků bude vymýceno. Hospodin je spása spravedlivých, záštitou v čas soužení jim bývá. Hospodin jim pomáhá a vyváznout jim dává, dá jim z moci svévolníků vyváznout a zachrání je, protože se k němu utíkají.

Modlitba

Responsoriální žalm: 2
Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?
Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho: „Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme.“ Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu. Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem: „Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!“ Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země. Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.“ Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země! Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním. Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají.

Kázání:
Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? mohli jsme si říci, pokud jsme sledovali ve zprávách, jak prostě některým lidem došla trpělivost a vydali se na Staroměstské náměstí. Já se jim nedivím. V průběhu týdne jsem si říkal v přívalu těch neustále zpřesňovaných opatření, jestli je bezpečné vůbec otevírat okna. Ale nemusíme si asi zdůrazňovat, že strach není řešení, Pán Bůh nám dal také rozum.

Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho: „Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme.“ To si možná mohli říci někteří v moci postavení; napřed na nás zapomněli a potom jsme skončili až daleko za hobbymarkety a zahrádkáři. Ale následující verše poskytují vysvětlení, podívejte se, jak je Boží Slovo geniální: Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu. Ovšem pozor, to platí i pro nás, kdybychom se chovali nerozumně.

Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem: „Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!“ Jak to vykládat; jsou i verše, které nemůžeme pominout jen proto, že by se nám nelíbily; biblické svědectví není jen hlazení kočky po srsti a za krkem. Některá slova nás mohou doslova tahat za uši. A tak co to tedy Hospodin dělá, jak působí?

Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. To si můžeme představit třeba jako Boží povolání při křtu. Říká se o Martinu Lutherovi, že když byl v nějakých potížích, vždy si opakoval: „Jsem pokřtěn, jsem pokřtěn“. Podle některých svědectví to snad prý psal i křídou na stůl. A tak nám se zde nabízí podobné Boží ujištění. A dokonce se v žalmu dále říká, Božími ústy: Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země. A to nemusí nutně znamenat světské panování, ale rozšíření Božího Slova! Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.“ Zde je varování podobné: V biblickém čtení se vždycky dívejme, kdo je podmětem, kdo koná: Rozdrtíš je železnou holí, to je řečeno o Hospodinu. A my neznáme Boží čas a je to tak svědectví o spravedlnosti Boží, nikoli naší. Nebojme se, to není projev slabosti. Ž 13:2-3, podívejme se, žalmista se modlí k Hospodinu, nebere hned cepy a válečné vozy, aby vykonal spravedlnost sám; nýbrž volá: Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat? Dlouho ještě musím sám u sebe hledat rady, strastmi se den ze dne v srdci soužit? Dlouho ještě se bude můj nepřítel proti mně vyvyšovat? Všimněme si, že ten tón je ne nepodobný dnešním slovům, hovorům a debatám o aktuální situaci. Hlas možná rozezlený, naštvaný, možná rezignovaný, ale volá k Hospodinu! Ale hned se najde řešení: Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země! Platí zde totéž: na řadě je spravedlnost Hospodinova. Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním, platí pro nás. A už opakovaná výzva pro církev, jak fungovat, máme zkušenosti už z první půli roku. A k té bázni, respektu k Pánu Bohu žalmista dále směřuje: Líbejte syna, ať se nerozhněvá, co to znamená?

Ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Tím je řečeno, abychom byli odpovědni jako křesťané před Boží tváří.
Blaze všem, kteří se k němu utíkají. To znamená jednak zvěst o Božích otevřených dveřích, jednak pokyn pro nás, abychom je nezavírali, a to všechno dohromady, že na Sijón přijdou národy světa spolu s Izraelem, rostlí ve víře i nedávno obrácení, a lidé na cestě, o těch všech věříme, že Boží milost, Boží láska a Boží spravedlnost je větší než naše. A to platí více než kdy jindy připomínat v této době, abychom my si nehráli na různé bůžky a hospodinky, ale spolu s tím dnešním žalmistou se obraceli k Pánu Bohu.

Modlitba

Přímluvy: modlitba za domov
Slovo poslání: J 19:17-27
Požehnání: Zvěstuji vám požehnání: …

Žalm: 146
Haleluja. Chval, duše má, Hospodina! Hospodina budu chválit po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu. Nedoufejte v knížata, v člověka, u něhož záchrany není. Jeho duch odchází, on se vrací do své země, tím dnem berou za své jeho plány. Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova, kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu, jenž učinil nebesa i zemi s mořem a vším, co k nim patří, jenž navěky zachovává věrnost. Utištěným dopomáhá k právu, hladovým chléb dává. Hospodin osvobozuje vězně. Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin sehnuté napřimuje, Hospodin miluje spravedlivé. Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu. Hospodin bude kralovat věčně, Bůh tvůj, Sijóne, po všechna pokolení. Haleluja.