Bohoslužby dne 12. 11. ve Kdyni, 22. neděle po Trojici

Apoštolský pozdrav

438 Přišli jsme, ó Ježíši

1. čtení: Ž 130:3-4 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku? 4Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň.

692 Temnou, divnou mlhou

2. čtení br. Honza Zeman: 2Sa 7:18-29 18Král David pak vešel, usedl před Hospodinem a řekl: „Co jsem já, Panovníku Hospodine, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? 19A i to bylo v tvých očích málo, Panovníku Hospodine. Dokonce přislibuješ domu služebníka svého dlouhá léta. Takové naučení dopřáváš člověku, Panovníku Hospodine. 20O čem by ještě mohl David k tobě promluvit? Panovníku Hospodine, ty znáš svého služebníka. 21Pro své slovo a podle svého srdce jsi učinil celou tuto velikou věc a dal o ní vědět svému služebníku. 22Vždyť jsi tak veliký, Hospodine Bože. Není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli. 23Kdo je jako tvůj lid, jako Izrael, jediný pronárod na zemi, jejž si Bůh přišel vykoupit jako svůj lid, a tak si učinil jméno! Vykonal jsi pro něj veliké a hrozné věci, pro svou zemi, před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta, z pronárodů, z jeho bohů. 24Pevně jsi podepřel svůj izraelský lid, je tvým lidem navěky. A sám ses jim stal, Hospodine, Bohem. 25Nyní tedy, Hospodine Bože, potvrď navěky své slovo, které jsi promluvil o svém služebníku a o jeho domě. Učiň, jak jsi promluvil. 26Ať je navěky veliké tvé jméno, ať se říká: ‚Hospodin zástupů je Bůh nad Izraelem.‘ A dům tvého služebníka Davida ať je před tebou pevný. 27Neboť ty, Hospodine zástupů, Bože Izraele, jsi svému služebníku ohlásil: ‚Vybuduji ti dům.‘ Proto tvůj služebník našel odvahu modlit se k tobě tuto modlitbu. 28Ano, Panovníku Hospodine, ty sám jsi Bůh, tvá slova jsou pravda. Přislíbil jsi svému služebníku takové dobrodiní. 29Nyní tedy požehnej laskavě domu svého služebníka, aby trval před tebou navěky. Vždyť jsi to, Panovníku Hospodine, přislíbil. Tvým požehnáním bude dům tvého služebníka požehnán navěky.“

371 Přijď již, Duchu Svatý, přijď k nám

Text kázání: Zj 3:7-13
7Andělu církve ve Filadelfii piš: Toto prohlašuje ten Svatý a Pravý, který má klíč Davi-dův; když on otvírá, nikdo nezavře, a když on zavírá, nikdo neotevře: 8„Vím o tvých skutcích. Hle, otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít. Neboť ačkoli máš nepatrnou moc, zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapřel. 9Hle, dávám do tvých rukou ty, kdo jsou ze synagógy satanovy; říkají si židé, a nejsou, ale lžou. Hle, způsobím, že přijdou a padnou ti k nohám; a poznají, že já jsem si tě zamiloval. 10Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země. 11Přijdu brzy; drž se toho, co máš, aby tě nikdo nepřipravil o vavřín vítěze. 12Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho měs-ta, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, i jméno své nové. 13Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.“

Kázání: Milé sestry a milí bratří,
vím o tvých skutcích, vzkazuje nám Pán Ježíš. Co to v nás vzbuzuje? Asi bychom našli situace, na něž bychom pravděpodobně nebyli před Pánem Ježíšem příliš hrdi. Ale Pán Ježíš nám neříká vyčítavě: Cos dělal?! – ale Vím o tvých skutcích. A píše to andělu církve, tedy poslu, služebníku, průvodci. Z nebeského zástupu, jaký viděl Jan v různých barvách a různých obrazech. A co je důležité, Pán Ježíš k nám hovoří přímo. Nepřipravuje na nás nic tajně, ale vzkazuje nám skrze Jana. Vím o tvých skutcích.
Jsme na bohoslužbách a něco nás sem přivedlo. O tom, co to bylo (a nebo kdo), o tom později. Nebo ne. Vždyť on nás přímo oslovuje! Pán Ježíš! Dále nám říká: Neboť ačkoli máš nepatrnou moc, zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapřel. Takže je to svědectví o vyznání víry. Činěném jistě různě, nejen doslovně, ale také životem. A o této věrnosti víry je náš dnešní text. Zjevení Janovo je psáno do doby pronásledování církve za císaře Domitiana.
A komu ten vzkaz patří: Pán Ježíš mluví ke sboru ve Filadelfii, či přesněji k jeho andělu, nebeskému poslu. K jeho přímluvci. K jeho modlitebníku. To je jistě významné: Hle, za naši církev se někdo modlí. Za náš sbor se ještě někdo přimlouvá u Pána Boha.
Významná je v tom také samotná kniha Zjevení, kde se zvěstují velké věci a také si vyžadují zasvěcený výklad a výkladů těch znamení je nejméně osm teologických škol, tak v této knize Zjevení Janova jsou také právě věci pro nás, velmi konkrétní.
Ačkoli máš nepatrnou moc – nejen při volbách se setkáváme s názory, že jedním hlasem, jedním občanským hlasem nic změnit nemůžeme – ale také je tu ještě jiná moc, mocnost a vláda, vláda Kristova s klíči Davidovými. O tom se ještě dozvíme.
Kde byla Filadelfie: Někteří z nás si možná vybavíme americký hokejový tým Philadelphia Flyers (za ně hrál např. Jakub Voráček nebo Michal Handzuš). A ta americká Filadelfie je podle toho původního města také nazvána. A původně je to název nevelkého města v dnešním západním Turecku a v řečtině znamená tento název „bratrská láska“ podle mírumilovného zakladatele města Atalose II. Dříve zde uctívali jakéhosi boha Januse a také zde byli i židé. A v tomto městě zachovala církev věrnost Božímu Slovu v době pronásledování. Proto také apoštol Jan mluví o klíči Davidově jako o moci klíčů v rukou Pána Ježíše. Klíč Davidův zmiňuje už Izaiáš 22 v proroctví Eljakínovi. Ten je obrazem věrného služebníka Božího, správce bran královského paláce. Nic víc o něm nevíme, než že byl synem Chilkijáše, ale ani v proroctví Janově nepotřebujeme znát důkladné životopisy postav, abychom se dozvěděli, jaká s nimi byla Boží vůle a co to znamená pro nás. Právě i takovéto zvěstování, které každý z nás může číst jinak a každý osobně přijmout do svého srdce, vede právě Duch Svatý, stejně jako i z každého kázání si každý odnášíme různé Slovo a důrazy. Pro každého z nás, i pro nové, i pro bezejmenné učedníky.
Vraťme se do Filadelfie: Jan vyslovuje pochvalu tomuto sboru, ale také povzbuzení na cestu víry. Ve věrnosti Božímu jménu, jako a uvádí apoštol tzv. synagogu Satanovu. Ale to nemá být protižidovský výpad, jednoduše proti této víře a církvi Kristově stojí nebezpečí v podobě chrámu nepřítele Božího. A apoštol Jan proti tomuto centru víry falešné, nepravé či protivící se Pánu Ježíši Kristu, oproti tomuto Satanovu středisku vyslovuje naději a jistotu víry filadelfských. Pro nás to pak znamená právě to povzbuzení. Proto o lidech v této církvi mluví jako o sloupech v chrámu. To je silná symbolika, sloup jako opěrný prvek stavby, to jsme každý z nás!
Podle některých vykladačů se v případě Filadelfie jednalo o misijní sbor. A do tohoto sboru je zaměřena a namířena pochvala za věrnost víry. Není zde toto Slovo zmíněno proto, abychom se tu zbožně poplácávali po zádech, jak se nám ve víře daří, ale je to povzbuzení. Povzbuzení potřebujeme jako Boží děti na další cestu. A poznají, že jsem si tě zamiloval, zaslibuje Pán Ježíš. Podle vyznání víry členů tohoto sboru. Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země. Toto Slovo o vytržení církve neznamená, že bychom najednou byli svatější nebo naráz byli povzneseni nad problémy tohoto světa. Jde o to, že podle tohoto Slova se ve zkoušce osvědčí víra sboru. Ve zkoušce času nebo různých událostí tohoto světa. A tu je nám k posile toto Slovo o věrnosti Pána Ježíše uprostřed jeho církve. V níž zná nás jednoho každého jménem a pro jednoho každého z nás je toto Slovo posílení, které nám má sloužit na cestu každého dne. Už i při různých návštěvách u vás jsem se mohl přesvědčit, jaké byly osudy lidí věřících a celkově církve zde na západě. Také jste jistě vnímali toto nebo podobné Slovo Boží k posílení života víry a pevných postojů v minulé době.
Ale někdy se nám zdá, že to, co slyšíme nebo si odneseme z bohoslužby nebo co zazní v jednom biblickém textu, že to není mnoho nebo že bychom potřebovali něco více. Abychom byli těmi sloupy. U každého sloupu může být umístěna a zařízena jiná část tohoto chrámu. Tak jako jsme vedeni Duchem k různým službám, vzájemné pomoci, projevům jeho darů a tak dále. Takto tvořme dohromady ten chrám, o němž píše apoštol Petr asi ve stejné době toto: I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista. (1Pt 2:5)
Možná se nám zdá, že to ještě není všechno. Ale máme zde tato velká zaslíbení od Pána Ježíše, který ví o našich skutcích, spolu s pozváním do velkého nebeského Jeruzaléma. Je to jméno nového města! Velké zaslíbení! Trvající a zářící, i když někdy chodíme temnou, divnou mlhou. Tehdy je nám Slovo Boží a jeho zaslíbení silnou baterkou, reflexní vestou, chráničem na lokty i kolena, pevnou helmou a Boží zbrojí, do jaké oblékl apoštol Pavel efezského křesťana. Na cestu do Božího chrámu, jeho jsme sloupy, Pán Ježíš o nás ví a má pro nás stejná zaslíbení jako pro ty filadelfské, stejná zaslíbení jako pro Jana, proroka Izaiáše, služebníka Eljakína i krále Davida, má pro nás stejná zaslíbení jako pro Jana Teologa, totiž být sloupy živého chrámu církve. A ještě jedno nám Pán Ježíš vzkazuje: Nezapomeňte si klíče.

693 Ježíš hříšné přijímá

Ohlášky: Krabice od bot -projekt Kraice přes ulici (slouží pro potřebné v našem městě, zvláště seniory. Krabice se mohou shromažďovat u nás na faře. Do krabice dejte vánoční dárky dle svého uvážení.)

Přímluvy + modlitba Páně
Poslání (3. čtení): Ef 6:13-17 13Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. 14Stůjte tedy ‚opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, 15obuti k pohotové službě evangeliu pokoje‘ 16a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého. 17Přijměte také ‚přilbu spasení‘ a ‚meč Ducha, jímž je slovo Boží‘.

Požehnání

647 Kriste, Synu jediný