Bohoslužby dne 28. 2., neděle 2. postní

Vstup faráře + trojiční pozdrav

Uvítání

Vstupní modlitba

Píseň: Zpěvník chval 74 Pojďte ke mně všichni

První čtení: Ž 118:22-23

Píseň: Zpěvník chval 47 Když bouře zuří zlá

Evangelium: Mk 12:1-12

Kázání: Sestry a bratří, teď si představte, že si pořídíte zahrádku, a přitom se hned v sousedství setkáte s někým, kdo by při nejbližší příležitosti hodil po druhém motykou. Pro něco, co v onu chvíli vypadá jako nanejvýš důležité. To by mohl být úvod k našemu podobenství.

Podobenství o zlých vinařích. Pán Ježíš vypráví podobenství a činí znamení a připravuje tak učedníky pomalu na Velikonoce. I my jsme v takovém údobí a slyšíme tedy jedno z podobenství, malých kázání, které je tentokrát určeno učitelům Zákona, zvědavým na jeho moc. Na jeho působení. Aby jej mohli obžalovat a usvědčit z něčeho nekalého. V čem je ten obraz podobný dnešní době: Málokdo chce vědomě škodit, většina lidí to myslí dobře, jen ty naše představy se poněkud liší. A všimněme si, že jde o výklad práva a zákona a nejinak tomu bylo samozřejmě i v té době s Ježíšem samotným. Oběma stranám šlo o jakousi spravedlnost!

A jak Pán Ježíš reaguje: Způsobem sobě obvyklým, vypráví podobenství. Jak jsme už ale poznali předchozí podobenství, většinou jeho posluchači vyžadovali výklad. Dnešní podobenství bude ale nad slunce jasnější a dokonce můžeme být překvapeni, jaký má přesto nečekaný konec.

Hospodář postavil vinici a na ni povolal vinaře. To je obraz nás ve světě.

V stanovený čas, to znamená: Hospodin zná čas vhodný ke svému dílu, a dozvíme se, jaké může mít záměry: poslal k vinařům služebníka, to můžeme být my jako církev, ti vinaři. Aby od nich vybral podíl z výnosu vinice. Co my máme dělat jako Boží výběrčí? A jsme jimi? To je docela obtížné zodpovědět, protože dost dobře my můžeme pracovat na vinici. A Pán Ježíš se nás může zeptat, jak jsme pracovali se svými hřivnami, obdarováními, jak jsme obdělávali tu svoji viniční trať.
Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou. Co když tedy my jsme těmi zemědělci a odmítneme toho, kdo přichází od Boha? Nestalo se nám to někdy? Neodmítli jsme někoho, koho nám přitom poslal Hospodin?

Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali a tak zneuctili. Prostě mu nafackovali.

Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných – jedny zbili, jiné zabili. Nemálo lidí církev (a jedno jakého názvu) prohlásila za kacíře či jiné odpadlíky.

Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal nakonec a říkal si: ‚Na mého syna budou mít přece ohled.‘ Tady už nás Pán Ježíš připravuje na Velikonoce.
Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: ‚To je dědic. Pojďte, zabijeme ho a dědictví bude naše!‘ Zajímavé je, že už se nemluví o nájemnících nebo služebnících, ale o vinařích. To by mohlo znamenat, že tito původní dělníci si už vinici přivlastnili. A jsme u témat jako ekologie a jiných, kdy si neuvědomujeme, že svět je Božím stvořením a přisvojujeme si je; chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice. Nemáme rádi nad sebou kontrolu. – Teď uděláme rychlou otočku na konec příběhu. Poté, co Ježíš dovypráví, nepřátelé se jej chtěli zmocnit, neboť poznali, že to podobenství řekl proti nim. (Mk 12:12)

Co udělá pán vinice? Přijde, zahubí vinaře a vinici dá jiným. To zní jako varování. Na jiných místech říká Pán Ježíš, že má i jiné ovce, prorok Izaiáš říká, že Hospodin povolá pronárod, který neznáme. Co my potom s tou vinicí uděláme? Můžeme být rádi, pokud i dnes se lidé ptají po víře.

Nečetli jste v Písmu slovo: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích‘?“ Na Slovensku teď probíhá sčítání lidu a nás čeká také. A je jistě dobré a potřebné nezapřít Pána Ježíše před lidmi, jak se o tom hovoří i v Písmu.

Co si dnes můžeme odnést: Rozhlédněme se okolo sebe, co jsme dostali z Boží milosti. A nezadupejme si ty Boží příležitosti.

Vyznání víry

Píseň: Sv 136 Kam v soudu den

Přímluvné modlitby + modlitba Páně

Ohlášky

Slovo na cestu: J 3:16

Požehnání

Píseň: Zpěvník chval 10 Jen Bohu věř