Vstupní Slovo: Pomoc naše …
Píseň: 477:1
Modlitba
Čtení: Ga 3:13 Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: ‚Proklet je každý, kdo visí na dřevě.‘
Píseň: 318
Čtení: Iz 65:1 Dal jsem odpověď těm, kdo se neptali, dal jsem se nalézt těm, kdo mě nehledali. Řekl jsem: „Hle, tady jsem, jsem tady,“ pronárodu, který nevzýval mé jméno.
Píseň: 178
Kázání: Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. 1Kor 1:18
Sestry a bratří, za téma dnešního kázání jsem vzal něco, co vidíme i ve fyzické podobě na svých cestách, možná častěji, než čekáme, a možná už to ani nepozorujeme. Dnešní slovo bude o kříži – Slovo o kříži je lidem bláznovstvím, píše Pavel v 1Kor 1:18. Každý s tím měl nějaký problém. A to se děje i dnes. Občas se někdo zeptá, jak křesťané mohou mít v úctě vlastně pohanský popravčí nástroj. Slovo o kříži je lidem bláznovstvím. Ale pro povolané, jak pro židy, tak pro Řeky ukazuje, že povolán a osloven Pánem Bohem může být skutečně každý. A jakým způsobem? Když nezůstaneme jen u toho kříže, ale budeme se ptát, co se na něm odehrálo a jaký to má význam.
Naše dnešní téma se obvykle opisuje a nadepisuje jako „bláznovství kříže" – ale na počátku stálo něco jiného. Tázání se po moudrosti. Když apoštol Pavel přemýšlel o lidské moudrosti, zformuloval zajímavou větu: Svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho dobrém díle… Tou větou se nám dává znát, k čemu je veškerá lidská moudrost. Má nás doprovázet na cestě poznání Boha. Dovídáme se tak, že naším úkolem na této zemi je poznat Boha. Poznat to, co je, co nám dává, k čemu nás vede. Na této cestě poznávání a odhalování je moudrost jedním z klíčových nástrojů a my lidé ho máme, malý problém je v tom, že ho asi neumíme použít, správně použít. Možná se ptáme, jak vlastně Boha poznávat, a v čem, nebo ještě dále podle čeho? I na to apoštol Pavel odpovídá jedinou větou: Boha máme poznat v jeho dobrém díle. (Fp 1:6) Bůh je tam, kde se děje dobro pro člověka. To je opakující se refrén hned prvních biblických kapitol. Bůh viděl, že je to dobré. A v kontrastu této Boží moudrosti najednou slyšíme o kříži a dokonce o bláznovství kříže, vypadá to, jako by docházelo k převrácení hodnot. To většinou lidi rozděluje. Ale přejme si, aby Ježíšův kříž lidi spojoval. – Začít můžeme tím, že se podíváme na kříž v různých místech a situacích:
V římské říši – zde byl kříž užíván jako krutý popravčí nástroj a víme o tom dost z velikonočních příběhů – člověk visící na kříži začal trpět postupnou dehydratací, ztrátou tekutin většinou ještě podpořenou středomořským sluncem.
Jako symboly kolem nás (Právě proto takové téma o prázdninách – můžeme si všímat toho, kde všude je na cestách spatříme). Někdy takové symboly už přecházíme, ale byly a jsou takovými značkami v krajině. Dokonce některé jsou jen na mapě a už jsou dávno vyvráceny nebo v horším případě odvezeny do sběru.
A tak když se projdeme po svém okolí, kolik toho najdeme, jsou rozdílně zpracovány, na některých je jen tabulka INRI, jinde i tabulka s vyznáním nebo modlitbou. Například křížek u Nové Vsi u rozhledny nese nápis Chvála Kristu. Rozumí tomu náhodný kolemjdoucí? Boží muka U Čtyřech lip – cestou na Starý Dvůr – nesou nápis Pokloň se, poutníče, jenž procházíš.
A tak bychom mohli pokračovat dál. Bohužel se kolem podobných ukazatelů a nejen kolem nich chodí bez povšimnutí. Kdysi jsem zkusil dát tabuli tvaru A s pozvánkou na Otevřený kostel na protější chodník. Lidé jdoucí od autobusu ji způsobně obešli, aniž by třeba jen sklonili hlavu, co že je na ní napsáno.
My se pak zamysleme nad tím, jestli nám znamení kříže jako evangelíkům něco říká. Už proto, že je dosvědčen v Bibli ve velikonočním svědectví.
Ovšem i apoštol Pavel pokládá kříž za důležitý, když píše o kázání ve sboru: Kristus mě poslal zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu. (1Kor 1:18) A jistěže můžeme kázat a první církev také kázala na Starý Zákon, ale současně v paměti toho, co pro nás udělal Pán Ježíš.
Takže je to taková jednoduchá páteř křesťanského vyznání, ale nespočívá v těch slovech. Naši nově pokřtění přátelé pokládali hned od počátku vyznání víry za tak důležité, že přemýšleli, jak dlouho trvá se je naučit. Tu jsem je uklidnil, že pro tyto účely jsou slova o víře a třeba modlitba Páně obsaženy ve zpěvníku. Důležité je, zda něco zanechají. A slyšíme i slovo o kříži.
Dále máme kříž zde v kostele. A vždy můžeme přemýšlet o tom, co nám říká. A jak vypadá, třeba i při našich návštěvách různých sborů a kostelů? Je s Kristem? Bez Krista? A co to znamená? (Další kapitolou je také použití kříže nebo kalicha?)
Je tedy pro nás kříž dnes aktuální? A pokud ano, co z toho vyplývá pro nás?
Abychom nezůstali jenom u symbolu, který má navíc svou historii mezi evangelíky a katolíky, tak se podívejme na kříž jako děj. Co se na kříži stalo. A hned tu máme kříž, který nevíme kdo vytesal, to je zajímavé. Ve třech evangeliích jej najednou nese Šimon z Kyrény, Matouš a Lukáš zachovali tradiční výrok o tom, že proroci včetně jeho, Ježíše samotného jsou křižováni a vydáváni jako nepohodlní.
Kříž tedy Ježíš nese, pak je na něj přibit, pak na kříži umírá, pak je z kříže sňat, pohřben – jak už bylo zmíněno, je na nás to, na co se soustředíme, zda na ukřižování nebo vzkříšení.
Tedy proč uvažovat o kříži o prázdninách? Právě o prázdninách se můžeme zastavit, kdekoli na cestě kříž(ek) potkáme. Je s Kristem, nebo bez Krista? Připomíná Velký pátek, nebo směřuje k Velikonoční neděli? A jak je to s námi? Žijeme spíš tichem Velkého pátku, vzkříšením Velikonoční neděle nebo Letnicemi jako novým začátkem?
Nad tím přemýšlejme nejprve nyní v tiché chvíli.
Modlitba: Pane Ježíši, je možné, že nám kříž pasuje jen do Velikonoc. Může se nám stát, že tvůj kříž vytěsňujeme, ignorujeme, obejdeme jej. Ukazuj nám, prosíme, cestu. Proč a kudy jít dál.
Píseň: 509
Ohlášky
Přímluvy + modlitba Páně
Slovo na cestu: Uval na Hospodina cestu svou a slož v něm naději, onť zajisté všechno spraví. Žalm 37:5. 13
Požehnání
Píseň: 486
Vyslání