Bohoslužby 9. neděle po Trojici

Vstupní Slovo

Píseň: 118 Ó chvalte laskavého Pána

Modlitba: Hospodine, ty jsi naším životem a cestou a tebe prosíme o tvého Ducha, Slovo a posilu. Amen.

Čtení: 1Pt 2:2 Jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení.

Píseň: 455

Čtení: Žd 5:10-14 Když ho Bůh prohlásil veleknězem podle řádu Melchisedechova. O tom by bylo mnoho co mluvit, ale je těžké vám to vyložit, protože nejste ochotni slyšet. Za takovou dobu už byste měli být sami učiteli, a zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči; potřebujete mléko, ne hutný pokrm. Každý, kdo potřebuje mléko, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je jako nemluvně. Hutný pokrm je pro vyspělé, pro ty, kdo mají cvičením své smysly vypěstovány tak, že rozeznají dobré od špatného.

Píseň: Sv 242 Pán je má síla

Kázání: Sestry a bratří, někdy se nám může zdát, že slyšíme nebo si pamatujeme biblické výroky, které jako by šly zdánlivě proti sobě. Takovéto případy také slouží jako zbraň některých ateistů proti Bibli, církvi i víře. Ovšem existuje řešení. To jsem nevymyslel sám, byl jsem inspirován kolegou bratrem Aloisem Boháčkem z Bratrské jednoty baptistů v Aši. Ten má takových kázání celou sadu: "Když si Bible (zdánlivě) protiřečí".

Tedy základ zní: Jako děti Boží přijímáme a máme přijímat mléko, nebo duchovní stravu hutnou? A co to znamená?

Nejprve slyšíme o mléku a ujištění pro Boží děti. Pro znovuzrozené, kteří přijali víru. A pak slyšíme Slovo pro církev, jaká že by měla být, a apoštol uvádí, že jako taková potřebuje hutný pokrm. To vypadá jako starověká příručka pro nutriční sestry v nemocnici, ale dává to smysl. Jeden aktuální příklad, asi vždycky se budou vegani a masožravci dohadovat, jestli má smysl pít mléko, tedy něco, čím jsou živena mláďata. Masožravci budou oponovat střevními problémy, vegani dostatkem vápníku pro stavbu kostí. A tak je tomu i zde v duchovním rozhovoru a v našem životě.

Apoštol Petr, píšící pro církev za prvního velkého pronásledování, píše o duchovním mléku pro dobu ohrožení církve. Aby se nám neztratily základy a kostra. Třeba vyznání víry. A jiný text nás upozorňuje na chleba, hutný pokrm. Někteří vykladači se domnívají, že mléko je v Písmu jakousi přípravou, třeba při misii, kdy máme i v malých gedeonkách obsah, základní témata, víry, strachu, pochybnosti, vděčnosti, chvály, kde v Bibli hledat – takové věci jistě jsou dobrým základem a páteří. Pak ale je potřeba něco uvařit.
A to je, řekněme, postupné duchovní poznání.

Zde se tedy zdá, že nás Písmo a Boží Slovo neustále zve do školy, a pak oproti tomu slyšíme, že nám stačí milost. Jenže když tu milost přijímáme, osvobozuje nás to k novému jednání. Když na cestě zažijeme obrácení nebo jiné přelomy, zmocňuje nás to do pevných bot a Boží zbroje. Slyšíme, že máme od Pána Boha nutričně bohatou stravu.
Duchovní mléko a tuhá strava, dává to smysl? Tedy otázka zní, co tedy vlastně máme poznávat?

Jistěže má smysl a není nic špatného si dát mléko, třeba do kafe nebo z acidofilního mléka připravit sýrovou pomazánku. Tomu se dají přirovnat základní témata vyznání víry a křesťanského života, jaká každý z nás potřebujeme někdy najít, vyhledat, ujistit se a získat takové Boží pohlazení a ujištění. (Konkrétně ten text o mléku pro děti klade tradice na první neděli po Velikonocích.) A jindy zase hovoříme o různých textech a příbězích a biblických hodinách a v těchto příbězích se nalézáme a Bůh s námi jedná. A jakmile si poradíme s mléčnými bílkovinami, Hospodin nás povzbudí jako Eliáše, který na svých nelehkých cestách nalezl podpopelný chléb, dnes bychom řekli topinku, snědl ji a měl pak dostatek sil do svých prorockých zápasů (1Kr 19).

Tedy jestliže jsem na počátku ohlásil jakýsi zdánlivý rozpor, můžeme a máme si být jisti, že Písmo nás vede. A ukazuje se nám a otevírá se nám v čase, který potřebujeme. Na takový děj se nedá moc připravit, jen spoléhat na Pána Boha i tam, kde by nám někdo předkládal rozporná místa ke kritice víry. A třeba i v různých obdobích života. Tak když se nám zdá, že slyšíme protiklady, vzpomeňme si, že nás Boží Slovo vede v různých situacích. Když se modlíme před jídlem, například. I nějaká naše pouť se může stát takovým obrazem, kde nás vede Slovo Boží. Také se nám připomíná kříž Pána Ježíše - jako statika domu nebo krovy pod střechou. A tohle všechno drží jako Slovo Boží, jako kostra, ... a také právě zjistíme, že jindy nám Pán Bůh dává ten hutný pokrm. To není přímo jednotný recept, ale Písmo se nám dává proto, abychom nad ním přemýšleli, abychom se nad ním modlili a uvažovali - to když se nám zdá, že neodpovídá úplně tomu, co jsme prožili; a vždycky právě nad těmi slovy Písma, tak se můžeme také modlit. Přirovnal bych to asi k tomu, že o Vánocích si jistě pustíme rádi nějakou pohádku, zatímco v běžný den třeba kriminálku. A taková je i Bible a tak se nám ukazuje Boží vedení.
A co k tomu můžeme vyhledat pro svou posilu? Ježíš (je) Kristus, to je nejkratší vyznání víry.

Minule jsme slyšeli Slovo o kříži, dnes o víře. A o dobré stravě. Všechno je to taková páteř našeho života (slovo Páteř používal mistr Jan Hus pro Otčenáš – Pater noster). Můžeme si učinit i představu, jako jsou krovy pod střechou, že kříž nám dělá statiku našeho života.

Když se nám tedy zdá, že někdy slyšíme protiklady, ať nás tedy provází i jídlo, za něž děkujeme, i křížová cesta jako naše pouť, jako statika domu, jako dobré Slovo.

Modlitba: Pane Bože, veď nás, prosíme, mezi protikladnými slovy tohoto světa. Posiluj nás na naší cestě, prosíme, abychom byli připraveni vydat svědectví a ukázat druhým na tvá znamení. O to prosíme, amen.

Píseň: 509 Předivný Pán Bůh v skutcích svých

Ohlášky

Přímluvy + modlitba Páně

Slovo na cestu: Nemáme hledat Boží dary, ale Jeho přítomnost. Joyce Meyer

Požehnání

Píseň: 486 Svaté Boží požehnání

Vyslání