Bohoslužby nejen svatováclavské

Bohoslužby 26. 9.: neděle 16. po Trojici, VP – sv. Václav, život a legenda, počátky víry v zemi i v životě, obrácení, mučedníci a příklady

Vstupní Slovo: Pomoc naše …

Píseň: Sv 122 Jen Bohu věř

Modlitba: Pane Bože, k tobě přicházíme s důvěrou. Často však potřebujeme svou víru posílit. A tobě děkujeme, že v našem životě jednáš. Tam, kde si klademe otázky, nám dopřej moudrost a vytrvalost. Vždyť máme naději, ta neklame a za to ti děkujeme. Amen.

Čtení: Moudrost 6:9-21 Vládcové, k vám se obracejí má slova, abyste se naučili moudrosti a neklesli. Ti totiž, kdo svatě střeží svaté příkazy, budou uznáni za svaté, ti, kdo jsou o nich poučeni, najdou ospravedlnění. Buďte tedy žádostiví mých slov, mějte po nich touhu, a poučí vás. Moudrost září a nevadne, snadno ji vidí ti, kdo milují, dává se nalézt těmi, kdo ji hledají. Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první. Neunaví se, kdo k ní časně přicházejí, najde ji, jak mu sedí u dveří. Myslet totiž na ni, je svrchovaná prozíravost, kdo kvůli ní bdí, brzy bude bez starosti. Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni, na cestách se jim ukazuje s přízní a při každé myšlence jim vychází vstříc. Neboť její začátek je zcela upřímná touha poučit se, chtít se poučit je láska (k ní), láska (k ní) je zachovávat přikázání, dbát o přikázání je zajistit si nesmrtelnost, nesmrtelnost pak dává místo u Boha. A tak touha po nesmrtelnosti přivádí ke kralování. Vládcové lidí, když se tedy těšíte z trůnů a žezel, ctěte moudrost, abyste kralovali navěky.

Píseň: 355

Čtení: 1Pt 1:3-6.21b-24
Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, na dědictví skvělé a trvalé.
Je pro vás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc ke spáse, která se má ukázat nyní v poslední době. A proto budete potom jásat, i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky.
Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. 'On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného.' Když mu spílali, on jim to spíláním neoplácel, když trpěl, nevyhrožoval, ale ponechal vše tomu, který soudí spravedlivě. On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo (kříže), abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. Jeho ranami jste uzdraveni.

Píseň: 236 Ježíši, Pane nejvyšší

Kázání: Mk 8:34-37 Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?

Jak je tomu s mučedníky víry? V dějinách? A jsou v zástupu nebeském, který se raduje v nebesích a takový viděli pastýři při narození Ježíše (Lk 2)? A přimlouvají se za nás? To nedokážeme říci, ale v listu Římanům (8:26) nás apoštol Pavel ubezpečuje, že při našich i nesmělých modlitbách je s námi Duch Svatý jako Průvodce.
Ale i bez kultu svatých – v čem jsou nám mučedníci příkladem? Obvykle lidé berou připomínku oněch světců a svědků víry jako volný den nebo tedy připomínku českých/světových dějin, ovšem zapomínají, na čem tito stavěli: Na křesťanské víře. Kristus vám zanechal příklad … i když přicházejí různé zkoušky, píše Pavel Římanům.
S touto jakousi nevědomostí, abychom pro stromy nezapomněli vidět les, abychom nezapomínali na kořeny víry, s tím ovšem bojoval už apoštol Pavel, když píše: Pavel zasadil, Apollos zaléval, ale pozor, vy jste nebyli pokřtěni ve jméno Pavlovo, ale to Kristus dává vzrůst. A tito svědkové a mučedníci osvědčili svou víru, ale jsou nám příkladem, nikoli bohem (s malým b). A i když jsou to někdy i legendy, my můžeme stejně jako nad texty Písma uvažovat o tom, kolik lidé obětovali pro víru. Jak daleko třeba chodili na bohoslužby. Jak čelili posměškům za víru. Jak se s tím vyrovnávali. A navzdory tomu všemu jim stálo a stojí za to nést Slovo naděje. Ve víře pak nejsme nikdy sami – máme i svědky, pomocníky, kmotry, bratry a sestry a jak jim všelijak říkáme.

To platí, i když můžeme chovat někdy k legendám skepsi a nedůvěru. Říká se, že kdo nevěří Pánu Bohu, ten už věří všemu. A vidíme to kolem sebe.
Slovo legenda znamená doslova: „to, co se má vyprávět“, či „příběh určený k poučnému vyprávění“. U legendy je třeba se ptát ne „jak to opravdu bylo“, ale „co její vyprávění chce říci a co pro nás znamená“. Legenda vůbec není pouhou smyšlenkou, legenda je nám podobenstvím o tom, co je dobré a co ne, i jak rozumět příkladům těch Bohem oslovených lidí. Proto jde vždy o něco více než historii. A to jsem třeba ještě vůbec nezmínil, že na pozadí legendy o sv. Václavu můžeme uvažovat o ideálním politikovi v čele národa …
Kdysi jsem kázal o improvizované křížové cestě po křížích a Božích mukách v okolí. Jsou nám připomínkou nejen víry našich předků, ale mohou být také ukazatelem a inspirací. Svatý Václav ve své době moc takových ukazatelů nezažil. Nebyly ještě v módě. Dnes je často přecházíme, aniž bychom se nad nimi zamysleli. Kdysi jsem dal tabuli zvoucí do Otevřeného kostela tady naproti přes ulici. Lidé jdoucí od autobusové zastávky ji způsobně obešli, aniž by sklonili zrak k četbě.

Spolu se svatým Václavem vzpomeňme i my těch, kteří nás doprovázeli k víře. Ti zasadili, zalévali, … ale Pán Bůh dal vzrůst naší víře, která sice snáší rozmary počasí, ale díky Božímu požehnání jsme teď tady.

V něčem je naše situace podobná: Dost lidí se ptá, jestli je naše země (ještě) křesťanská. Ať si odpovíme jakkoli, můžeme vzájemně posilovat svou víru a vydávat svědectví. A od Václavových dob máme mnohem více možností – Písmo, křesťanská svědectví, misijní kalendáře, máme místo, kam můžeme lidi pozvat, totiž náš sbor. Modleme se za víru naši i našich bližních, když si smíme navzájem vydávat svědectví.

Modlitba: Pane Bože, děkujeme ti za příklad svatého Václava a všech svědků víry, kteří byli kdy důležití i pro nás osobně. Prosíme, dej nám, abychom se i s celým tvým zástupem svědků dokázali ve víře radovat. A abychom si svou víru nenechávali pro sebe, k tomu nás posiluj. Amen.

Píseň: 572

Svátost večeře Páně

Ohlášky

Přímluvy + modlitba Páně

Slovo na cestu:

Požehnání:

Píseň: 443

Vyslání