Bohoslužby dne 17. 10.

Vstupní Slovo: Pomoc naše …

Píseň: 384

Modlitba

Čtení: Ž 45

Píseň: 289

Čtení: Jk 5:13-18

Píseň: 432:1.4

Kázání: Sestry a bratří, dozvíme se nečekané věci. Apoštol Jakub mluví o uzdravení. Uzdravení duševní je stejně důležité jako uzdravení tělesné. A zde se mohou objevovat různé otázky spojené s promýšlením a pochybováním. Kromě uzdravení však můžeme být ještě zmocněni podle slov Pána Ježíše k větším skutkům.
Máme radost, že konáme novou předkřestní přípravu; zde zazněl krásný postřeh: Ďábel je pro nás test! – Pokušení je pro nás test. A je otázka, jak v tom testu obstojíme a kudy se vydáme. To souvisí i s naším tématem, uzdravením. Jakub kázal a psal a působil v jiné situaci než dnes, kdy máme lékařství a techniku na úplně jiné úrovni, ale ta duchovní podstata, duchovní prožívání někoho, kdo je nemocný, se příliš nemění. – Dnes se prosazuje takzvaná celostní medicína, kdy je na zřeteli zdraví celého organismu jako celku. A zde slyšíme několik rozměrů toho Božího uzdravení, ducha, duše i těla.

Pak je zde i samotná služba uzdravení, k níž si Pán Bůh používá církev. Můžeme se s ní setkat v různých podobách, třeba ve svátosti nemocných, kterou konají nejen nemocniční kaplani. Takto i podání večeře Páně nemocnému má posílit. Konají se i modlitby za nemocné, modlitby za uzdravení, existují různé způsoby. Slyšíme o nich z našeho čtení. Je-li někdo z vás nemocen, ať zavolá starší církve; ti ať se za něj modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Toto si rozebereme!
Jakub mluví o modlitbě, o vyznání hříchů a o velikosti víry. Určitě ne každému jsou vlastní takovéto vnější projevy víry, pomocí těchto fyzických znamení. My jako církev reformační máme dvě svátosti, večeři Páně a křest, setkáváme se tak s chlebem, vínem a vodou a těch vnějších projevů naší zbožnosti je málo. Možná je to škoda. Tak se podívejme, co my můžeme konat.

Hovoří se o uzdravení a službě uzdravení i s pomocí starších církve, kteří jsou k tomu povoláni. V jiných společenstvích jsou i uzdravující shromáždění, také s modlitbami za nemocné, se vzkládáním rukou například, nemocné lze mazat olejem, právě tak, jak to slyšíme z dnešního biblického čtení. Ne všechno, co Pán Bůh mezi námi koná, jde přesně napsat do sborového programu, ale důležité je konat s vírou. To je ta služba uzdravení, s modlitbou a olejem, projevuje se zde velká moc, kterou můžeme okusit nejen jako prostý prožitek, ale jako oslovení Boží, k němuž si nás Pán volá, zve a používá. A to samozřejmě není samoúčelné. Že bychom ukazovali, co umíme. Avšak vede to za obzor, do budoucnosti, do budoucnosti Boží. Pán Ježíš říká v Janově evangeliu: Uvidíš věci daleko větší. – Říká to po setkání s Natanaelem. Ten byl povolán učedníkem Filipem, a Ježíš mu říká: Ty jsi uvěřil, protože jsem ti řekl: Viděl jsem tě pod fíkovníkem. Uvidíš ještě daleko větší věci. A dále: Uvidíte otevřené nebe a Boží anděly, jak sestupují na Syna člověka. Tak píše Jan své svědectví: Uvidíš věci daleko větší. Takže máme být otevřeni zázrakům.

My jsme hovořili o tom pomazání nejen v průběhu bohoslužeb nebo modliteb za nemocné, ale obecně to pomazání, které ve SZ je znamením pro krále a proroky, je v NZ celkem málo a zde čteme právě o pomazání nemocných, tedy ve společenství církve, které přichází za tím nemocným. Nebo to může být i pomazání s konkrétní modlitbou za sestru, bratra, a my bychom mohli něco takového prožít. – A slyšíme o zapojení starších církve, my slyšíme, jak si Pán povolává lidi k těmto službám a jako sbor můžeme spolupracovat na Božím díle. A tak můžeme navzájem tvořit tu komunitu sboru, za niž jsem i jako farář vděčný za každého z vás. A je dobře, že takovým způsobem je nám zvěstováno to uzdravení. A my tak můžeme sloužit. K čemu pak má sloužit to uzdravení? Inu k tomu, aby člověk nebyl nemocen. A co to znamená? Pán Bůh nám dává nové síly a nový život a výhled k tomu, co nám sám připravil. Máme vstupovat do skutků, které nám Pán Bůh připravil. Ef 2:10 – co to znamená?

Prvně že jde o Boží dílo, které Hospodin koná mezi námi. A ne každý člověk má stejný úkol, poslání a možnosti dobrých skutků. Pán Bůh jedná s každým individuálně. Neočekává od každého totéž. Před Pánem Bohem může být i velmi dobrý ten, komu se nepodaří něco, co se podaří jinému. Mnohý se může svému okolí zdát třeba nedostatečným, ale sám Bůh zná naše schopnosti, síly, možnosti i potíže, kterými procházíme. V Boží síle můžeme tedy každé povolání učinit krásným a užitečným a to nás může vzájemně posílit. Proto se pomazání týká jednak pomazání nemocných k uzdravení, ale i pomazání k duchovním úkolům. Petr potřeboval uzdravení, řekněme například svých pochyb. A pak mu Pán Ježíš říká: Uvidíš věci daleko větší.

Tedy shrnutím tohoto výkladu je, že když nám Pán Bůh už předem něco konkrétně připravil (Iz: Povolal jsem tě tvým jménem), každý máme před Pánem Bohem své speciální místo. A nemusíme se bát. A můžeme se o to pevněji opřít do svých úkolů nejen zaměstnání, ale užít všech hřiven, které máme. Zde vložme důvěru ve vše, co nám Pán Bůh připravil. Slyšeli jsme o uzdravení nemocných a úloze církve a to vše můžeme činit s důvěrou, že Bůh se nemýlí ve svém povolání. To duchovní povolání je takové, až se o něm říká, že je k němu člověk pomazaný. Je to věc Boží. My jistě můžeme o naši duchovní cestu prosit v modlitbě, ale nedá se koupit, nedá se vynutit. Šimon kouzelník ze Skutků apoštolů, který znal různá mystéria a zázraky tehdejšího světa, přišel za apoštoly a byl zvědav na Ducha Svatého, ale chtěl si zařadit Ducha Svatého jen do své mozaiky, pantheonu, sbírky bůžků. Pomazání nelze získat na sílu. Vzpomeňme na Jákoba, který úskokem získal požehnání. Musel utéct. Ale lze se modlit a prosit Pána Boha o zjevení, jaký máme duchovní úkol. Abychom spolupracovali na Božím Království. A efektem je, že je to na nás vidět. Situace církve je ale taková, že k tomu všemu mají lidé svobodnou vůli, jak zareagují. Proto nás někdy mrzí, když třeba říkáme svědectví velmi blízkému člověku a zdá se nám to jako hrách na stěnu.

Z toho vidíme, že když má pomazání v rukou Pán Bůh, on se nemýlí v tom, kam nás posílá a v tom našem úkolu nás také posílí. My jsme přijali pomazání a modlitbu jako službu nejen pro nemocné, ale i jako modlitební službu za lidi kolem nás. Pomazání nás nezbaví možnosti hřešit. Nenarostou nám po něm křídla. Ale my můžeme přijmout Boží úkol. Pán Bůh mi řekl, že má pro náš sbor plán. V poslední době se stalo několik různých zázraků. Pán Bůh ukazuje, že s každým člověkem má plán v jeho osobním životě. Jde jen o to mu to dovolit. A tak kdokoli může přijít a budeme se za něj modlit a vzkládat ruce. Někdo z nás prožije uzdravení. Někdo prožije Boží úkol. Zapamatujme si: Uvidíš věci daleko větší. A také: Máme vstupovat do skutků, které nám Pán Bůh připravil.

Pánu Bohu za to díky, že si svou církev takto vede. S důvěrou v Jeho moc se nyní modleme.

Modlitba

Píseň: Sv 51

Přímluvy + modlitba Páně:

Slovo na cestu: „Více slávy je v oslavujících než oslavovaných.“ (sv. František)

Požehnání:

Píseň: Sv 399

Vyslání