Vstupní Slovo: Pomoc naše …
Píseň: 161 Tebe, Bože, chválíme
Modlitba: Pane Ježíši Kriste, ty jsi cesta, pravda i život. Dej nám, prosíme, v této pravděžít a touto cestou jít a prosíme o tvé provázení. Amen.
Čtení: Zj 12:1-6
Píseň: Sv 6 Ave Maria
Čtení: Abk 3:13 Vyšel jsi spasit svůj lid, spasit pomazaného svého. Rozdrtil jsi hlavu svévolníkova domu, obnažils ho od základů k hrdlu.
Píseň: 260
Kázání: Mt 11:2-4.6 Jan uslyšel ve vězení o činech Kristových; poslal k němu vzkaz po svých učednících: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ Ježíš jim odpověděl: „Jděte, zvěstujte Janovi, co slyšíte a vidíte. A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“
Kázání: Podívejme se na otázky o Mesiáši. Můj známý, duchovní obce unitářské, kde hledají Pána Boha z rozdílných stran, říká, že pokud by měli mít nějaký symbol nebo znak, byl by to otazník. To je docela zajímavá myšlenka, Písmo přece říká: Hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. (Mt 7:7) Tedy otázky k Mesiáši. – Je dobře, pokud se budeme ptát. Objevovat. I církev by nedobře dopadla, kdybychom se přestali ptát. Při přípravě na křest jsme na to také narazili. Ptali se různí lidé. A sepsali o tom mnoho tlustých knih.
Jak se ptali ti, kdož se setkali s Ježíšem?
Kde je král Židů? Tedy existovali lidé, kteří znali proroctví.
Jan Křtitel se nejprve ptá, jestli je to ten, kterého čekají, pak se diví nad křtem Ježíše, kterého přece předpovídal.
Zástup se diví, kdo to jen je, že jej poslouchají větry i vody.
Zlí duchové jej rovnou oslovují Synu Boží.
Farizeové jej uctivě oslovují mistr, ale pořád jsou nespokojeni. Neseděl jim do obrazu Mesiáše, pokud vůbec nějakého čekali.
Nad zázraky se lidé diví a ptají se, kdo to jen je, pak zda to není Syn Davidův, Samozřejmě se v blízkosti octnou farizeové a nařknou Ježíše, že vyhání démony ve jménu Belzebula. Jindy mu ale uctiě říkají Mistře, dokonce Mistře dobrý! Ježíš zjevuje tajemství Království nebeského pomocí podobenství. Říká učedníkům, že oni jej znají, ale ostatním, ke kterým konáme misii, mluví v podobenstvích, v příbězích. O to zajímavější pak je, že se jemu diví i lidé v synagoze, když přece zjevuje tajemství Boží: „Odkud se u toho člověka vzala taková moudrost a mocné činy? Což to není syn tesaře? Syn Josefův? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten člověk všecko má?“ táží se. Navíc nenaplňuje ani jejich očekávání, že by snad měl být čekaným zmrtvýchvstalým prorokem Eliášem. Jakou má tedy moc a odkud tato moc pochází? Dále se ptají Pána Ježíše také na dodržování tradic. Jak je možné, že zrovna Mesiáš by je nerespektoval? Třeba umývání rukou před jídlem … A dokonce se uměli urazit, když se jim zdálo, že Pán Ježíš nenaplňuje jejich představy. Nařkli jej, že je spolčen s ďáblem, že je Samařan, že i uzdravuje ve jménu knížete démonů, … To je jistě i naše zkušenost se světem. – Ovšem Ježíš svět kolem nepopíral. Například platil daně. V tom je nám vzorem, že normálně jako křesťané patříme do společnosti, i když se říká, že plíseň, daně a moli nevymizí nikdy.
Opět se vracíme k Ježíšovým možnostem a kompetencím. Lidi to nepřestávalo a nepřestává fascinovat. Například co znamená výrok, že jeho věrní budou soudit dvanáct pokolení Izraele? Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh? ptají se jeho kritici. Přitom to ukázal Pán Ježíš proto, že i my si máme odpouštět navzájem. I když jemu samotnému se pak posmívali. I nedlouho poté, co se jej Pilát ptá, zda on je tím židovským králem. (Tedy odbojníkem proti Římu, slovu Mesiáš by Pilát asi nerozuměl.)
Pána Ježíše čekáme. Nejsilnější obraz k tomu máme ve Zjevení, kdy mučedníci křičeli velikým hlasem: „Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?“ Tu musíme uznat, že mnohé věci nevíme. Ale všechno má svůj čas, jak napsal apoštol Pavel Korintským.
Jaké otázky nás mohou inspirovat? Jistě i jiné než ty biblické. Otázek je jistě mnoho. Jeden z novodobých myslitelů Oskar Bernhardt, nazývaný Abd-ru-shin a zakladatel Poselství grálu, takových otázek a odpovědí sepsal knihu tlustou skoro jako Bible. Dobré je třeba použít biblickou konkordanci a podívat se, jestli se podobně netázal už někdo před námi a zda to není zaznamenáno v Písmu.
Závěr: Některé otázky nás mohou inspirovat z Písma a zde na ně současně můžeme nalézat odpověď. Ale současně se můžeme sami tázat. Hledejte a naleznete, říká Ježíš.
A s čím dnes odejdeme? S otázkami, nebo s odpověďmi? Co chceme více?
Modlitba: Pane Ježíši, ty i pro naše otázky jsi alfa i omega, počátek i konec a ty jsi nad našimi životy, tomu věříme ke spasení. Prosíme, projevuj se ty v nás. Buď nám spásou a zdrojem odpovědí. O to pokorně prosíme. Amen.
Píseň: Sv 120-
Oznámení, moditby, přímluvy
Slovo na cestu: Ž 16: 1.11 Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě! Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.
Píseň: Sv 152