Bohoslužby 3. neděle po Zjevení

Vstupní Slovo

Píseň: 1 0 6 Pod ochranou Nejvyššího

Modlitba: Pane, můj příteli! Ty znáš zápasy, které musíme podstoupit, abychom se snažili být čistí a dobří před tebou. A s tvou pomocí bychom chtěli zvládat různý, různě členitý terén svého života, svého týdne s obratností, ale také s odvahou jako horolezec, který hledá bezpečné body na své cestě a varuje se nebezpečí. A tak když upadnu, Pane, dej mi sílu vstát a vrátit se na cestu k tobě, stát se člověkem podle tvého obrazu. Abychom mohli být druhému bližním. Tak se staň. Amen.

Čtení: Gn 14:17-19.20b Když se Abram vracel po vítězství nad Kedor-la-ómerem a nad králi, kteří stáli na jeho straně, vyšel mu vstříc král sodomský k dolině Šáve. A šálemský král Malkísedech přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha nejvyššího. Požehnal mu. – Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho.

Píseň: 6 3 4 Hned zrána vzdej díky

Čtení: Žd 7:5-6.8-10 Levité, pověření kněžskou službou, mají podle zákona příkaz brát desátky od Božího lidu, to jest od svých bratří, ačkoli všichni pocházejí z Abrahamova rodu. Od Abrahama však dostal desátek ten, které nepocházel z rodu Levi, a Abraham, který měl zaslíbení, přijal od něho požehnání. Levité dostávají desátky jako smrtelní lidé, Melchisedech však jako ten, o kom Písmo svědčí, že žije. Prostřednictvím Abrahamovým dal tak desátky i Levi, který sám desátky přijímá. Ještě se totiž nenarodil, a byl v těle svého praotce Abrahama, když mu Melchisedech vyšel vstříc.

Píseň: 6 8 3 Až doposud nás provází

Kázání: Lk 12:29-32.35 + 21:1-4 A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím. Po tom všem se shánějí lidé tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete. Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno. Neboj se, malé stádce, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. Buďte připraveni a vaše lampy ať hoří.
Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, a řekl: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.“

Píseň: 7 0 8 Tys na mě myslil dřív

Kázání: Dnes máme den odpočinutí. Abram zplodil také syna, kterému dal jméno Odpočinutí, tedy to jméno, pod kterým jej známe jako Noe.
První čtení nám přináší právě příběh o Abramovi. Po rozdělení země mezi Abrama a Lota se Abram vracel po vítězství nad élamským králem Kedor-la-ómerem a nad králi, kteří stáli na jeho straně. Tu mu vyšel vstříc král sodomský k dolině Šáve. A šálemský král Malkísedech přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha nejvyššího. Požehnal mu. – Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho. Při děkovné bohoslužbě tedy dal Abram desátek.

Knihy Mojžíšovy obsahují mnoho ustanovení o obětech, ty ovšem nesloužily jen na oltáři, ale pro život chrámu a Božího lidu. Proto dále platilo ustanovení dávat z úrody země, skotu a bravu. Ve Starém Zákoně se desátky předávaly přímo kněžské třídě lévijců. Ti pak ještě odevzdávali knězi v chrámu. Desátky tedy sloužily pro bohoslužby, asi i dary k obětem a také pro obživu kněží v chrámu. Rovněž tak sloužily pro obživu sirotků, vdov a příchozích, kteří u Izraele našli útočiště, dnes bychom řekli azyl. Pro to všechno měli ve starozákonní době desátky.

A dnes již nedáváme (většinou) desátky materiální, ale inspirace a duchovní smysl jsou stejné – zajištění církve, svědectví světu navenek a užitek z toho, co nám dal Hospodin. A jaké svědectví? Vzpomeňte si, kolik sporů ve společnosti vyvolaly ty takzvané církevní restituce, a tu šlo přitom o majetek zabavený protináboženským režimem a zdevastované tři generace tak, že dnes už nikdo nechce o Bohu slyšet nebo pro to aspoň nepotřebuje jít do církve.

A když se tu objevuje slovo desátky, znamená to, že devadesát procent nám stále zůstává! Devadesát procent z Božích darů, které můžeme takříkajíc obětovat Bohu.
Nemáme si rovněž dělat starosti, říká Písmo. Tak jako Hospodin posílá každého z nás někam podle jeho obdarování, hřiven či darů, stejně tak nám bude nápomocen nějaký náš anděl. Tedy posel. Pomocník na cestě. A církev dávno rozpoznala, že jsme takto všichni dohromady společenstvím poutníků, communio viatorum.

Z evangelia čteme příběh o Pánu Ježíši, kterak si sedl naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. Slyšeli jsme Lukášovo evangelium, pro porovnání Matouš píše: A mnozí bohatí dávali mnoho. Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák. To je vlastně slovní úloha na procenta. Jestliže i v chrámu dávali desátek, v těch absolutních hodnotách byli vidět právě ti bohatí, jejichž dary představovaly mnoho. Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice. Všichni totiž dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa.“ Takže možná dala veškeré své jmění, které měla. A z dnešního textu evangelia slyšíme, že si nemáme o své zabezpečení dělat starosti, pokud si dokážeme vzájemně pomáhat jako Boží lid.

Co s desátky můžeme dělat my? K životu církve máme právě ty dary od Pána Boha. A k desátkům můžeme najít dva důvody:

Důvod první: V dávání roste naše víra, důvěra, radost i požehnání. Co to znamená: Důvěřuješ mu, že ti darované peníze nebudou chybět? Důvěřuješ mu, že ti požehná? Jsi ochoten se třeba i něčeho vzdát ve prospěch Boží věci?

Důvod druhý: Boží dílo potřebuje i peníze. Jsou to také peníze pro potřebné, kterým můžeme pomoci svými dary, například na sbírky diakonie. A nejen to. Boží dílo potřebuje i teplo, to když kupujeme občas uhlí a Pánu Bohu díky, že máme dřevo v podstatě darem, a tak bych mohl pokračovat. Nemusíme se proto bát ani cen energií.
Připomeňme si, že je stále řeč o desátku. Vychází tedy z oběti pro Hospodina. Z obětí pak měli užitek potřební a při některých slavnostech z toho obětovaného masa i celé shromáždění. A ze dvou čtení jsme s těmi oběťmi slyšeli o Melchísedekovi = Král můj (jest) spravedlivý. Derek Prince říká, že nemáme Pánu Bohu dávat spropitné, tedy co nám zbývá v kapse. A tak chvála Bohu za 90 procent našich přebytků, ale i peněz, i času a darů takových, které si za peníze nekoupíme. A můžeme za to vzdávat díky.
Modlitba: Pane Bože, dej, ať nám tvé Slovo zjeví pravé záměry našich srdcí a aby nám pomohlo k životu věčnému a už i zde na Zemi k životu ve tvém požehnání. O to prosíme, amen.

Vyznání víry: píseň 3 3 9

Ohlášky

Přímluvy + modlitba Páně: Pane Bože, prosíme dnes, v týdnu modliteb za jednotu křesťanů, za jednotu tvé církve a děkujeme ti za to, že tu můžeme být třeba až ze čtyř církví tvého lidu. A že také můžeme společně slyšet pozvání k tvému stolu. Předkládáme ti nyní své modlitby, jak nám dává Duch, hlasitými slovy a modlitbou srdce, v tuto chvíli:

Slovo na cestu: Mt 6:25.32 Ježíš řekl: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.

Požehnání + Jděte, jste posláni.

Píseň: 7 5 5 Není lepší na tom světě 

Píseň při společenství po bohoslužbách: Má někdo z vás žízeň (text zde)