Kázání 6. neděle po Zjevení Páně

Vstupní Slovo

Píseň: 247 Ve tvém jménu

Modlitba: Pane Bože, je dobře, že se s tebou můžeme setkávat, s tebou začínat den - a jak vyznává žalmista, den ve tvých nádvořích je lepší než jinde tisíc. Tebe prosíme, dej nám tě potkat v radostné písni i ve slově naděje. K tobě, Pane, přicházíme, na tebe s důvěrou čekáme, u tebe nalézáme odpočinutí. Halejuhah. Tobě, Pane, chvála. Amen.

Píseň: 635 Ranní modlitba Broučků

Čtení: Ž 138

Píseň: 772 Kristus má v rukou celý svět

Čtení: Fp 3:12-14 Nemyslím, že bych byl již u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš. Bratři a sestry, já nemám za to, že jsem již u cíle, jen to mohu říci, zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, o je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.

Píseň: 404 Buď vůle tvá

Kázání: Podobenství o tibetské vlajce
Jeden pán vystrojil hostinu. Pozval všechny své přátele, ale zvlášť mu záleželo na těch, kteří se těšili dobré pověsti a bohatství. Ten pán měl souseda a na jeho zahradu měl odedávna zálusk, protože odtud byl pěkný výhled na jeho vlastní polnosti. Neuplynul den, aby sousedovi nevyvedl nějakou schválnost: jednou poslal své sluhy, aby sousedovi zapálili úrodu, jindy mu otrávil vodu ve studni. Ve vsi o něm šířil pomluvy. Podařilo se mu dostat souseda na mizinu a pod cenou pak získal jeho pozemek. Jednoho dne soused zmizel. Podle jedněch si vzal život, podle jiných ho unesli pánovi sluhové. Pán o něm rozšířil, že utekl od rodiny a kdoví, jestli v tom nebyla ženská. V domku, který už nebyl její, zůstávala sousedova manželka a tři malé děti. Na ně se nyní soustředila pánova šikana. Někteří z pánových přátel, kteří se na hostinu velmi těšili, tvrdili, že je to celé výmysl, pán by přece něco takového neudělal. Jiní to vydávali za pánův plán pomoci osiřelým dětem: teprve až se mu podaří odstranit i matku, dostane se jim náležitého vzdělání. Někteří připouštěli, že pán je pruďas. „Když ale ten soused si za to mohl sám, kdyby pána nedráždil, nemuselo to dopadnout takhle,“ mudrovali společně cestou na hostinu. Mezi pozvanými se ale našli i lidé, kteří si řekli, že na hostinu, kterou pořádá takový grázl, prostě nepřijdou. A teď: kdo z nich se zachoval jako bližní toho souseda?

Píseň: 757 Mír na Zemi daruj nám

Kázání: Ke kázání jsem si vzal aktuální podobenství. Není z Bible, ale my můžeme sledovat, v čem se podobá některému z biblických příběhů. A je aktuálním podobenstvím do našich dní: Olympiáda, za čtvero olympiád podruhé v Číně. A v jaké světové situaci: Tibet okupovaný Čínou, Krym zabraný Ruskem a tak bychom mohli pokračovat. Jsou lidé, kteří nesledují olympiádu, protože se podle nich odehrává na pozadí porušování lidských práv – a přesto zde máme druhou olympiádu v Číně za poslední dobu. A mnohokrát citovaná otázka: Co by na to asi řekl Pán Ježíš? Pán Ježíš se, jak víme, narodil v římské říši, která tak či onak spravovala a přímo okupovala zemi Izraele a možná vás stejně jako mne někdy napadla otázka, co by se stalo, kdyby to vše v Novém Zákoně dopadlo jinak, kdyby se Pán Ježíš dal na stranu zélótů, těch židovských partyzánů? Co by se stalo, kdyby se Pán Ježíš postavil do čela Spartakova povstání? Když před velikonočními událostmi říkají učedníci podle podání evangelisty Lukáše (22. kap.) Ježíšovi: „Pane, jsou tu dva meče“ – a Ježíš odpovídá: „To stačí“ – biblisté se až dodnes dohadují, jestli to z úst Pána Ježíše byla ironie nebo zda tím chce být řečeno, že křesťané nepotřebují velkou pozemskou armádu.
Tibet anektovala v 50. letech Čína, která to označuje za poklidnou liberalizaci. Nicméně počínání Pekingu v tomto regionu, který má status autonomní oblasti, pravidelně kritizují skupiny ochránců lidských práv a tibetský exil - samotného dalajlámu nevyjímaje. Jeden příklad, ať už si o buddhismu myslíme cokoli, na hlavním náměstí ve Lhase se běžně vysílají propagandistické pořady čínského rozhlasu a projevy Komunistické strany Číny. A zástupce dalajlámy je pro jistotu dosazený komunistickou stranou.
Tolik informace Českého rozhlasu. Stojí za to si některé věci připomenout třeba teď v čase olympiády. A říci si, co na to Pán Ježíš.

To podobenství o tibetské vlajce je v mnohém symbolické. My bychom si mohli říct, že totalitní země okupuje buddhistickou zemi a oba světonázory, ten maoistický i ten buddhistický, budou stejně přemoženy vládou Božího království, ale to by jednak byl i ze strany nás křesťanů laciný alibismus a pak – jak řekl luterský farář a člen Vyznávající církve Martin Niemöller: "Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista. Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat. Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář. Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat." – Když jsem se tak dostal do svých oblíbených dějin, jsou příklady jak z koncentračních táborů, tak později z komunistických pracovních táborů, jak si vzájemně pomáhali různí křesťané a nejen křesťané, například svědkové Jehovovi a adventisté, obojí odpůrci vojenské služby. Slyšel jsem svědectví jednoho bratra, kterého jako adventistu zavřeli jednak za porušování pracovní kázně a i za členství v zakázané adventistické církvi – a tu jich bylo více, kdo odmítl vzít lopatu do ruky v sobotu – když však se to dělo i tu sobotu za prudkého deště a oni bratři stáli v bahně ve slejváku a zpívali, prý jim velitel řekl, ať se vždy o sobotě někam ztratí a on má pokoj. Možná jste to viděli v jednom z dílů seriálu Zdivočelá země v hlavní roli s Martinem Dejdarem. Nejsme adventisté a vy bratři jste asi byli většinou na vojně(?), ale abychom se nedopustili onoho alibismu, že nás se to vlastně netýká – má smysl se vždy ozvat tam, kde se objeví bezpráví. Tohle se netýká jen těch zpráv z televize- vím o lidech, kteří cíleně televizi nemají - ale na těch příkladech a nových podobenstvích si můžeme něco důležitého uvědomit. My jsme to doplnili tou otázkou: Co by na to asi v těch dnešních světových dějinách řekl Pán Ježíš? Před takovou otázku můžeme být postaveni každý den když spatříme někoho, komu bychom mohli pomoci nebo slyšíme o případu bezpráví a nezastání se lidí, již se sami neubrání.

Na začátku toho tibetského podobenství jsme se ptali, co na to asi Pán Ježíš. Tedy: Nemusíme mít společné území, náboženství nebo politické názory, aby se člověk stal naším bližním. A za ten Ježíšův pohled do našeho světa se také modleme.

Modlitba: Prosím tě, Pane Bože, zmicni nás do tohoto světa jako činitele pokoje. Prosíme, aby to byl tvůj pokoj, abychom se na tom neoslavovali my, ale aby bylo oslaveno tvé jméno. Prosíme tebe také za mír na Ukrajině, za svobodu všech křesťanů v Rusku, za mír v Tibetu a prosíme za všechna skrytá místa bezpráví a nepokoje, která se zrovna nedostanou na první stránky novin. Nám pak dej sílu tam, kde my můžeme vykonat něco dobrého, kde se můžeme ozvat ve jménu lásky, naděje a vysvbobození a zastání, tam, prosíme, nás veď svým Svatým Duchem. Stvoř pokoj mezi námi a v našich srdcích. O to tebe, Pane Bože, skrze Ježíše Krista s důvěrou prosíme. Amen.

Vyznání víry: píseň 342

Ohlášky

Slovo na cestu: Žd 13:5b-6 Slovenský ekumenický preklad: Veď Boh povedal: Nezanechám ťa, ani ťa neopustím. Preto smelo môžeme hovoriť: Pán mi pomáha, nebudem sa báť. Čože mi môže urobiť človek?

Požehnání + Jděte, jste posláni.

Píseň: 781 Jednou budem dál