Bohoslužby dne 03. 12. ve Kdyni, první neděle adventní

Dnešní čtení jsou podle tradice staré Jednoty bratrské (bratrské starozákonní perikopy).

Preludium

Introit: Ž 24:7-8 B21 Pozvedněte, brány, svá průčelí, již vzhůru, vrata odvěká, ať vejde slavný Král! Kdo je ten slavný Král? Hospodin, udatný a silný, Hospodin, udatný bojovník!

Apoštolský pozdrav

273 Zvedněte, brány, svrchků svých

1. čtení: Iz 11:1-4a.10 I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy. Bázní Hospodinovou bude prodchnut. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši, nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné.

259 Navštiv nás, Kriste žádoucí

Evangelium (br. Altynski): Mt 21:1-9 Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje.‘ A ten člověk je hned pošle.“ To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: ‚Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.‘ Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal. Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil. A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekávali ratolesti stromů a stlali je na cestu. Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: „Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!“

Svítá 456 Před Tebou

Text kázání: Iz 7:10-15 Hospodin promluvil znovu k Achazovi: „Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, buď dole z hlubin nebo nahoře z výšin.“ Achaz odpověděl: „Nechci žádat a nebudu pokoušet Hospodina.“ I řekl Izajáš: „Slyšte, dome Davidův! Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha? Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.

Kázání:
Milé sestry a milí bratří,
zavrhnout zlé a volit dobré – dokážeme to? Kdo z nás to dokáže? Nebo: Dokážeme to vždy a za všech okolností? – Asi musíme sami před sebou i před Pánem Bohem přiznat, že se nám to ne vždy daří.
A právě proto je zde toto prorocké Slovo. Ne aby nás usvědčovalo, ale abychom zde měli posilu a podporu. A příslib. Předpověď příchodu Pána Ježíše.
U Matouše jsme četli o osvobození Izraele, jak o něm svědčí židé a ještě trošku jinak čtou ten text dnes mesiánští židé, kteří jsou jakoby posledním reliktem prvotní církve: čtou Nový Zákon starozákonníma očima.
Samotný prorok Izaiáš nám zvěstuje ten příchod Páně. A když ještě do toho akordu přidáme třetí tón, totiž tón žalmisty, královský hymnus, vznikne celá slavnostní fanfára. Nebo v tomto případě i troubení do boje, ten zmíněný král Achaz vede lid do války. A v této situaci, aby král na Hospodina nezapomněl, hovoří prorok.
Povězte dceři sijónské: To je zaslíbení pro Izrael! (Hora Sion je symbolem Izraele jednak jako národa a jednak Svaté země. I v době husitství byla taková móda dávat městům a místům biblická jména, skutečně existuje hora Sion (u Kutné Hory) - se stejnojmenným hradem, který vystavěl Jan Roháč z Dubé r. 1457 - a město Tábor není svým názvem české, ale je pojmenováno podle hory Tábor v Izraeli.) A tak toto všechno představuje zaslíbení: Pro všechny ty, kteří společně s námi očekávají Mesiáše. A tu je krásné, že ta mesiánská a mesiášská zaslíbení znějí vyvolenému národu. Právě i proto, když jsme minulou neděli slyšeli o sbírce na Jeruzalém a cože s tím měli ti Řekové společného, týká se to právě onoho Božího vyvolení. Jistěže my, ať jsme byli pokřtěni jako děti a ve víře vychováni nebo jsme uvěřili později, můžeme přemýšlet nad tím, cože má ten Izrael zvláštního. Tak jako nad tím asi uvažovali ti původně pohanští Řekové v Korintě. A abychom si odpověděli: Izrael je zde právě na trvalé znamení Boží přízně. A také třeba každý malý národ a každá menšina se může k Izraeli a jeho lidu vztahovat v tom, kolika znameními i v moderní době Pán Bůh svůj lid provází. Na pastorálce našeho seniorátu o tom mluvil bratr farář Mikuláš Vymětal, že při své práci faráře pro menšiny vlastně stále objevuje ne nové problémy, ale nová oslovení a nové příležitosti, v současné době třeba hledá spolupracovníky pro naplnění takovéto potřebné práce na Moravě. A tak i těmto všem potřebným je zde Boží Slovo, o němž rovněž prorok Izaiáš říká, že je zde na trvalé znamení, jež nebude vymýceno. (Iz 55:13) Také proto vznikají i stále nové překlady Bible i do dalších jazyků. Jen pro představu, na světě je asi 7 miliard lidí hovořících 2300 jazyky. V 670 jazycích je Bible přeložena, dalších 1631 jazyků na svůj překlad Bible teprve čeká. To znamená, že 114 milionů lidí nemá vůbec Bibli ani v rodném ani v úředním jazyce své země. Ti jsou úplně bez Bible. A dalších 1,5 miliardy lidí nemá Bibli ve svém rodném jazyce, takže si musejí překládat například z jazyka, který se učí ve škole (pokud do školy chodí).
My se na základě těch našich dnešních čtení můžeme třeba modlit za Svatou zemi, za lid Izraele, aby dosáhl míru. Jistě čtou s nadějí a naléhavostí ten prorocký text, když očekávají Mesiáše. A jak to bývá, že jsme ve víře nedočkaví, v Izraeli dokonce existuje politické hnutí, které jako by nechtělo čekat na příchod Mesiáše, ale sami chtějí znovu postavit jeruzalémský chrám. – Tato nedočkavost se může přihodit i nám a my bychom chtěli třeba i ta biblická zaslíbení nějak naplánovat a vypočítat. Ve výkladu k našemu čtení jsem zaslechl zajímavou myšlenku: My často neslyšíme, co nám Pán Bůh říká, protože jsme sami plni hluku. A kdybychom se dokázali v modlitbě odmlčet, tím více toho od Pána Boha uslyšíme. Takovéto povolání od Pána Boha přijala třeba některá mnišská společenství, kterým se říká kontemplativní řády. Ti se věnují hlubokému umění modlitby. A tohoto naslouchání. A dále z jiných církví jsou to například kvakeři, kteří se prvně sejdou k bohoslužbě v tichu a čekají, koho z nich Pán Bůh osloví. A ten má pak slovo kázání.
Jak nás ještě může prorok oslovit: Hospodin promluvil znovu k Achazovi: „Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, buď dole z hlubin nebo nahoře z výšin.“ Achaz odpověděl: „Nechci žádat a nebudu pokoušet Hospodina.“ To zní velice rozumně a zbožně, nebudeš pokoušeti Pána Boha svého, říká to i Pán Ježíš při pokušení na poušti. Ale tady jde o něco jiného: Onen Achaz nechtěl spoléhat na Pána Boha, protože spoléhal na vojenskou sílu Asyřanů, kteří v té době obklopovali Svatou zemi. 13I řekl Izajáš: „Slyšte, dome Davidův! Což je vám málo zkoušet trpělivost lidí, že chcete zkoušet i trpělivost mého Boha? Někteří to čtou tak, že se Pán Bůh zlobil, nebo se to dá chápat tak, že je z takového pyšného jednání Pán Bůh spíše smutný. A tak jako se nám dal poznat v Pánu Ježíši Kristu, tak jakoby ustupuje i zde ve Starém Zákoně a říká ústy proroka: Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré. Tímto rozvažováním jsme naše dnešní slovo začínali – a také i nyní nad ním rozvažujme, třeba nejprve chvíli v tichu, jak, v jakých záležitostech našich životů a jakým směrem můžeme každý z nás rozpoznávat, zavrhnout zlé a volit dobré. A jako znamení je zde smetana a med, věci sladké a dobré, které ve Starém Zákoně znamenají Boží dary a celkovou starost Pána Boha o nás. Abychom se o tyto dary také dokázali rozdílet. Aby i mezi námi nastal takový Sijón, kam budou přicházet další lidé. Třeba i ti, kteří nemají vlastní Bibli. A někteří mohou naslouchat v tichu, jiní chválit Pána Boha nebo sdílet svědectví. Také abychom společně rozpoznali to dobré a zlé. A všichni jsme pozváni na tento advent. Latinsky to znamená příchod. Připravme se a pozvěme dostatek lidí, než Pán Ježíš přijde. Pozvěme ke sdílení všech dobrých darů.

442 Pane, dnešek je den chvály

Přímluvy + modlitba Páně
Poslání (3. čtení): Mt 28:18-20 Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. “
Požehnání
487 Amen, Otče, rač to dáti