Bohoslužby dne 22. 4. ve Kdyni, neděle 3. po Velikonocích (VP)

215 Dobře staví, kdo zná a ví
Sírachovec 2:1-6
1Synu, přicházíš-li sloužit Hospodinu, připrav svou duši na pokušení. 2Drž na uzdě své srdce a buď vytrvalý a nejednej ukvapeně, když tě něco postihne. 3Přilni k Hospodinu , neodvracej se od něho , abys nakonec dosáhl vyvýšení. 4Přijímej všechno, co tě potká, a jsi-li vždy znovu po-kořován, buď trpělivý. 5Vždyť zlato se zkouší v ohni a lidé Bohu milí v peci pokoření. 6Důvěřuj Bohu , on se tě ujme, choď cestou přímou a doufej v něho.

Sv 171 Kříž
Slovo o kříži 1Kor 1:18-25
18Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. 19Je psáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘ 20Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? 21Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. 22Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, 23ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství, 24ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. 25Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé.
666 V to jitro velikonoční

Text kázání: Lk 24:35-53
35Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb. 36Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich. 37Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. 38Řekl jim: „Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl? 39Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“ 40To řekl a ukázal jim ruce a nohy. 41Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ 42Podali mu kus pečené ryby. 43Vzal si a pojedl před nimi. 44Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“ 45Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. 46Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; 47v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. 48Vy jste toho svědky. 49Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ 50Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; 51a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe. 52Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou ra-dostí navrátili do Jeruzaléma, 53byli stále v chrámě a chválili Boha.

Kázání:
Milé sestry a milí bratří,
v našem kostele najdeme dva významné symboly víry a symboly církve. A zkusili byste uhádnout, který z nich je starší? Je to ryba a kromě těch příběhů o nasycení to byla i taková tajná šifra pronásledované církve. Ryba, ichtys, se stala i prvním vyznáním víry: Iesous Christos Theou Yios Sotér: Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel.
A tyto všechny atributy a znaky Pána Ježíše Krista jako vzkříšeného se ukazují právě v tom příběhu o vzkříšení. Pán Ježíš měl své vlastní jméno (oznámené andělem), řecky přepisované jako Iesous, hebrejsky Ješua nebo Jehošua, což znamená „v Pánu Bohu je spása“. Kristus, řecky Christos, je vlastně stejně jako hebrejské Mašíjah a z toho počeštěné Mesiáš výrazem pro Pomazaného. To byl buď král nebo prorok a také kněz.
Ne všichni to však poznali a ne všichni mu uvěřili. Přestože žili vedle něj, měli možnost jej slyšet, setkat se s jeho kázáním a učením i zázraky, které činil. I na tom se ukazuje, že Boží moudrost je úplně jiná, než bychom si přirozeně představovali. Je psáno: Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu (1Kor 1:19) Jistěže Pán Bůh nechce zničit nebo pokazit to, co jsme se v životě naučili, ale to Slovo nám chce ukázat, že Pán Ježíš nám zprostředkuje úplně jinou moudrost než tu vystavěnou na dlouhém a přehledném životopise perspektivního pracovníka. Pán Bůh nám nevystavuje zápočtový list. On píše jména svých věrných do knihy života, jak nám říká kniha Zjevení.
A tak vzdor té lidské, učené moudrosti se tu dějí znamení. Vzdor lidské, učené moudrosti, nebo snad se dá říci i chytrosti, třeba i založené na znalosti Bible, se tu ukazuje nová cesta. Učenci se ptali Pána Ježíše: „Ještě ti není ani padesát, a viděl jsi Abrahama?“ (J 8:57) Jenže ne na všechno, co se nám ukazuje v lidském životě, existují poučky a rovnice. I proto Bible hovoří o zázracích a znameních. A Pán Ježíš i na samém závěru svého života pozemského činí mnohá znamení: Ještě na kříži prosí za své katy: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí“, lotrovi po pravici, který byl spolu s ním ukřižován, říká: „Pravím ti, ještě dnes budeš se mnou v ráji“, protože ten ukázal na Pána Ježíše jako nevinného – a konečně zde podle našeho dnešního čtení se ukazuje po zmrtvýchvstání a dává nám další znamení a symbol – rybu. A právě ryba je nejstarším znamením prvotní církve. Starším než kříž. A obojí nám dnes připomínají cestu Kristovu. Ryba třeba jako symbol každého jídla, kterého tehdy zvláště chudí rybáři asi neměli nazbyt. Dodnes je v celém Středomoří hlavním jídlem dne až večeře. A tady v Janově evangeliu se naopak na počátku, na počátku nového dne, ukazuje taková zvláštní snídaně Páně: Chléb a ryba. Symbol vyznání.
A ta zahubená moudrost lidská se vyjevuje právě i v oběti, v nelehké cestě, což je důležité pro nás všude tam, kde bychom chtěli mít rychlá, instantní, jednoduchá a bezbolestná řešení. Ave crux, spes unica, buď zdráv kříži, naděje jediná, stojí na kostele sv. Kříže v Praze na Příkopech. Asi proto, že tento nápis je v latině, překonal obě totality a stále odkazoval na tu podivuhodnou Boží spásu. Která se musí nějak vysvětlit, přeložit, pochopit, ale stále tu je a je zjevná. Protože naděje nemizí, i když se zjevuje v tak paradoxním výroku: Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu, to zní také jako útěcha do naší uspěchané doby. Slovy Pána Ježíše na kříži: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí zní přímluva za všechny, kteří jsou vedeni nenávistí z nevědomosti. Amen pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji, utěšuje toho, který se třeba obrátil až na smrtelné posteli. Útěcha zní do každé situace, která vypadá jako kříž: Zní do neúspěchů, ztrát, neporozumění si s druhými, do situace odmítnutí a zavržení, zrady přátel, nesení těžkých břemen, a to doslovně i obrazně. I v tom křesťanském umění je velmi důležitá jedna věc: Jistěže třeba dřevěný nebo kamenný kříž nesoucí Pána Ježíše ukřižovaného nás upomíná na jeho oběť, ale je důležité si uvědomit, že pro nás již platí ten kříž prázdný, jaký máme třeba v kostele. Kříž Velikonoční neděle.
A těm, kdo po dva tisíce let přijímáme svědectví Písem a nemůžeme se s Pánem Ježíšem zatím setkat osobně, se ukazuje ta řecká ryba: Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel. Když poneseme svůj kříž a z milosti Vzkříšeného si budeme rozdílet i jiné jídlo než ryby, mysleme také na to, že i na Pána Ježíše se mnozí dívali skrz prsty a často mnohým ze svého okolí nebyl po chuti. I v tom se stal jedním z nás lidí. A nám jako své církvi stejně jako učedníkům říká: „Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku.“ Na všech našich křižovatkách a v každém kříži a také při každém jídle, které máme v hojnosti. A můžeme ukázat na tyto symboly, které ale zároveň ožívají se Slovem Písma, s modlitbou a dobrými dary každý den. Protože jak vyznívá ze slov Pána Ježíše, ani v situaci, která se zdá poslední, bezvýchodná a neřešitelná, nejsme sami. Kříž vzkříšení a ryba nasycení ať nám to připomínají nejen pro chvíle pěkného počasí v kostele.

449 Pochválen budiž Pán Bůh náš
487 Amen, Otče, rač to dáti